Naše blogerka Edith Holá cítí depresi a úzkost. Na vině budou patrně Vánoce, které už ťukají na dveře...

Mráz nás na začátku tohoto týdne překvapil svou silou, ale i tím, jak odhalil, kde všude jsou pavučiny. Jindy bych si jich nevšimla. Poslední dny stříbřitě zářily.

Další namrzlá pavučina vedle lavičky na autobusové zastávce. A co jich bylo na domech - novostavbách. U oken. Pod střechami. Ale na to nám nestačil foťák. Mráz už polevil, zato jsem zamrzlá já...
 

Dnes mám depresi. Bez příčiny. Nikdo mi neumřel. Nic se nenastalo. Kluci zlobili standartně. Návštěva u developera mě iritovala stejně jako vždy. Dostala jsem nabídku práce od února. Přesně od měsíce, když už bych neměla mít státní almužnu. Měla bych se radovat. Radovala jsem se.

(Foto: profimedia.cz)

Mám strach, že začnu v únoru pracovat ... Zalezu si dnes s knihou Duše stromů, kterou jsem objevila, nebo rozečtenou čtivou Růží a krokvicí od Reny Štulcové. Mám v hlavě několik pohádek a nejsem schopna se soustředit a napsat je. A zároveň z toho mám v sobě tlak.

ČTĚTE TAKÉ:

Chci být zase ta citlivá milenka

Můj boj s podzimní depresí: zaručené rady

Pozor! Nevhodné bydlení ničí vztah!

Blíží se Vánoce, všichni něco kupují, a my máme doma pocit, že na vyplnění přání máme málo peněz. Každé Vánoce už dva měsíce dopředu nechodím do obchodů, neb mě stresují ty nabídky a lidi, co všechno kupují. Objednávam z netu. Ale ... letos se mi nechce ani to. Snad bude ráno líp. Vždyť by mohlo být hůř. Deprese bez příčiny není to nejhorší.