Kam až jsme ochotny zajít a kolik vydat ze svých peněženek, abychom se líbily samy sobě nebo svému partnerovi?

Člověka napadá celá řada otázek... tak například: jde o určitý specifický typ žen nebo se odhodlání k takovému zákroku může zrodit v hlavě kterékoli z nás? V jakém věku nebo v jaké situaci? Po porodu? Po rozvodu? Při sexu s novým partnerem? Zejména při orálním sexu...? Při srovnávání se s pornohvězdou?

Zkrášlovací operace genitálu nejsou žádnou výsadou celebrit, zdá se dokonce, že se stávají módním hitem: pro vylepšení estetického dojmu se zmenšují nebo zvětšují velké i malé stydké pysky, tvaruje se Venušin pahorek, podbřišek, uvádí server zijemenaplno.cz.

(Foto: profimedia.cz)

Ve hře je rozkoš

Ale nejde jen o krásu, ve hře je i rozkoš. Intenzivnější a hlavně vaginální orgasmy může ženám, které takto disponovány nejsou, zajistit do G-bodu vpíchnutý vlastní tuk nebo kyselina hyaluronová. Pro větší vzrušení při souloži lze dokonce chirurgicky přemístit klitoris, aby byl co možná nejblíže poševnímu vchodu. Vagína se zase zužuje a různě revitalizuje (což se ovšem později může projevit jako zrádné řešení – mohou zde totiž vzniknout jizvy, které při pronikání penisu bolí).
Ale jak se říká, každý svého štěstí strůjcem, byť šetření v SRN prokázalo celkem jasnou souvislost mezi potřebou těchto intimních „vylepšení“ a nízkým sebevědomím... takže přece jen jde o určité typy žen...?

Zde se mi chce podotknout, že co zdravotně neublíží a ještě k tomu na egu přidá, budiž pochváleno.... Ale jeden berlínský lékař vysledoval, že se to má celé jinak: tvrdí, že klientky opakovaných intimních zákroků jsou psychicky nevyrovnané a nikdy nemají dost.

Lépe řečeno, že se jejich spokojenost s vlastním tělem ani po x provedených operacích nezvýší. Tak to je tedy opravdu tristní informace. A byla by ještě smutnější, kdyby se prokázalo, že drtivá většina těchto žen se nepokládá pod chirurgův nůž kvůli svému egu, nýbrž ve snaze zalíbit se partnerovi....

Ale nechci zde moralizovat (toho jsem daleka), ani jakkoli jinak napadat touhu po radikálním osvěžení či změně genitálu, byť si o tom myslím své. Koneckonců se princip těchto operací nijak zvlášť neliší od faceliftingu či úpravy dalších tělesných partií, jako např. prsou, hýždí, břicha.

A nečiní-li někomu potíže vynaložit za intimní proměnu 1500 – 9000 EUR (zhruba v tomto rozmezí se tyto operace provádějí v sousedním Německu, v ČR vycházejí stále ještě levněji – k mému velkému úžasu), nelze nic namítat.

(Foto: profimedia.cz)

Kupčení s panenstvím

Patří sem i rekonstrukce panenské blány, což je trochu jiná káva a i v relativně klidovém stavu mne dovede spolehlivě vytočit: proboha, ve jménu koho či čeho by se mělo kupčit s panenstvím...? Komu je žena povinna dokazovat, že ještě s nikým nespala...? Že právě ON je ten první (a pokud možno i poslední) vyvolený? Proč by se o to vůbec měla snažit...?

ČTĚTE TAKÉ:

Sexuální pozice s bolavými zády? Žádný problém!

O chloupek lepší orgasmus! Zn. Pokaždé

Napadá mě jediný omluvitelný důvod: aby ji příbuzenstvo manžela nelynčovalo, případně nezabilo, jak se v islámských zemích bohužel často děje. Ale to je jiné, podstatně závažnější téma.

Zkrátka a dobře: zdravě feministický duch ve mně zuřivě odmítá brát panenství, tudíž i panenskou blánu, jako zboží. Paradoxně se však zároveň raduje: díky věrohodně zrekonstruovanému „secondhand-panenství“ už nikdy nikdo nebude mít jistotu, že právě ON byl první! Primitivním macho-typům spadne hřebínek a to jim z celého srdce přeji.

Tak. A zatímco přemýšlím a píšu tento článek, běží v televizi zprávy. Shodou okolností i jedna hodně kuriózní, zato s mým dnešním tématem přímo ďábelsky související: jakási dívka, asi devatenáctiletá ( a pěkně oplácaná), se rozhodla vydražit svoje panenství na internetu. Zadala vyvolávací cenu a teď už se jen baví tím, jak potenciální defloranti přihazují...

No vida. Třeba právě tahle dívka inspiruje další, které budou běhat k chirurgům, aby pak nabízely své panenství online, třeba znovu a znovu, upozirňuje server zijemenaplno.cz.....A tím vzniká další absurdum: zatímco v islámském světě může znovunabyté panenství zachránit život, v našich podmínkách spíš ženě vnukne nápad, že je vlastně daleko pohodlnější živit se vlastním tělem.

Koho by tyto informace vedly k úvahám, kdo za to může a kdo je vykutálenější, zda ten, kdo takové věci nabízí a chce za ně peníze nebo ten, kdo je ochoten za něco tak pitomého zaplatit, si může mozkové závity namáhat donekonečna a uspokojivou odpověď stejně nenajde.

Mne těší snad jen to, že v obou táborech, jak v ženském, tak mužském, jde pouze o určité procento, rozhodně ne o většinu. V opačném případě by to byla ta nejsmutnější zpráva!