Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »

Čtenářka Míša nám zaslala dojemný příběh, který bohužel nemá šťastný konec.

VÁŠ PŘÍBĚH: Vytouženého muže mi sebrala smrt!

Deprese
zdroj: Thinkstockphotos Deprese
aktualizováno 07.09.2017, 00:54 | 07.09.2017, 00:54 | doma.cz / čtenářka

Čtenářka Míša nám zaslala dojemný příběh, který bohužel nemá šťastný konec.

Všechno to začalo v době, kdy jsem se s rodiči a starším bratrem přestěhovala z jedné menší vesničky do města. V té době mi bylo třináct let. Nemohla jsem si tu zvyknout, a tak mojí mamku napadlo, že bych mohla navštěvovat nějaký kroužek a najít si tam nové kamarády. Okamžitě jsem začala pátrat, a objevila jsem jeden street dance klub, kde zrovna hledali nové zájemce. Z první návštěvy jsem byl nadšená. Trenér se jmenoval Tomáš a byl opravdu fajn kluk. Zalíbil se mi hned na první pohled. Nemohla jsem si stěžovat ani na ostatní tanečnice a tanečníky. Nováčkům ochotně vysvětlovali první kroky a neustále si s námi chtěli povídat.

 


Roky plynuly a najednou mi bylo sladkých šestnáct let. Tancovala jsem stále a začala jsem tušit, že Tomáše neberu jenom jako kamaráda a trenéra. Zamilovala jsem se do něj a vůbec mi nevadilo, že je starší než já. Chodili jsme spolu ven, do kina a také jsme si neustále psali a volali po sociálních sítích. Já mu ale nedokázala říct, co k němu doopravdy cítím, protože jsem se bála, že by se to všechno mohlo pokazit.
S klubem jsme vyhrávali různé taneční soutěže. Byla to dřina, ale vždycky to stálo za to. Jednou jsme jako výhru získali zájezd na tři dny do Německa. Byla to vlastně naše poslední výhra, protože Tomáš se chtěl posunout o kousek dál, a tak klub musel ukončit. Moc jsme se do Německa všichni těšili a já byla odhodlaná, že tam Tomášovi všechno povím.

 

Napište nám svůj příběh

Prožila jste něco zajímavého?
Vydal by váš život na knihu nebo film?
Prožíváte trápení a potřebujete se vypovídat a o své starosti se podělit?
Nevíte si rady a možná by vám pomohl nestranný názor - třeba našich čtenářek?


Napište nám svůj příběh a pošlete ho na redakce@doma.cz. Ty nejzajímavější příběhy píše sám život, nebuďte na ně sama.


Cestou tam mi Tomáš dokonce sám nabídl, že bych si k němu mohla přisednout. Byla jsem trochu nervózní, ale nakonec jsem si k němu sedla. Naštěstí na mně nic nepoznal a bavili jsme se spolu o různých věcech. Když jsme dorazili na místo, šli jsme se ubytovat a prohlížet si krásy Drážďan. Po večeři byli všichni dost unavení, a tak se šlo na kutě. Nemohla jsem usnout. Chtěla jsem to Tomášovi říct, ale strach mi nic takového nedovolil. Druhý den jsme opět procházeli památky. Celý den jsem byla zamlklá. K večeru se všichni bavili v nějaké zahradě. Seděla jsem opodál na lavičce a sledovala je z dálky. Už se stmívalo a já přestávala věřit na zázraky. V ten moment si ke mně někdo přisedl. Byl to Tomáš. Chtěla jsem, aby odešel, ale nahlas jsem nic neřekla. Pamatuji si, že se na mě krásně usmál a pak mě objal.

 


Odešli jsme kvůli ostatním do jeho pokoje. Řekl mi, že mu nemusím nic vysvětlovat, protože mu to všechno došlo. Pak mě nádherně políbil a slíbil mi, že hned, co se vrátíme do Čech, půjdeme ven. Nemohla jsem se dočkat. Byla zrovna sobota odpoledne a já se chystala na slíbené rande s Tomášem. Krásně jsme si to užili. Nejenom den, ale i noc. Byla jsem šťastná.


ČTĚTE TAKÉ:

VÁŠ PŘÍBĚH: První láska? Vzrušil se, jenom když mě u toho zbil
VÁŠ PŘÍBĚH: Týden jsem v sobě nosila mrtvé miminko
VÁŠ PŘÍBĚH: Z nevinného sexu se vyklubal stalking


Bohužel, štěstí netrvá věčně. Po měsíci se stala nešťastná událost. Tomáš jel s kamarády v autě a srazili se s nákladním vozem. On ani jeho kamarád nepřežili. Další dva kamarádi ano. Když jsem se to dozvěděla, měla jsem pocit, že pro mě končí celý svět. Do pohřbu jsem probrečela celé dny. Bylo to opravdu těžké období. Ani teď o tom nerada mluvím. Přeju si vrátit čas.
Teď je mi osmnáct let, a už jsem se z toho všeho stačila vzpamatovat. Nikdo neví, co se mezi mnou a Tomášem stalo. Vím to jenom já. Na Tomáše často vzpomínám, chodím na hřbitov zapalovat svíčky a pokládat květiny. Někdy mám pocit, že ho vidím před sebou, nebo že sedí přímo vedle mě. Chybí mi. Zářil na zemi jako hvězda. Teď je to hvězda v nebi. A ta hvězda nevyhasne. Mám tě ráda Tomáši!

0 hlasů
Vaše hodnocení

Přidat názor

Ke článku nejsou žádné komentáře