Čtenářka Magdalena prožívá velice stresující období. A má strach!

Koncem jara jsem se rozešla s přítelem, protože jsem si uvědomila, že už si spolu opravdu nemáme co říci. Rok jsme spolu bydleli, je nám oběma pětadvacet, a posledních několik měsíců už pro mne bylo utrpení. Choval se opravdu divně. Žárlivě až despoticky, zvážněl, přestala s ním být legrace (ačkoli ta s ním nebyla nikdy, jak si s překvapením uvědomuji).

Byl to můj velký omyl. Větší, než jsem si původně myslela. Ještě předtím, než jsem mu řekla ono poslední sbohem, jsem si něco málo začala s jedním klukem z volejbalu, kam pravidelně dvakrát týdně chodím. Líbil se mi už dlouho, ale říkala jsem si: Kdepak, holka, jsi zadaná, nemůžeš mít všechno, co vidíš, nejsi malé dítě. No ale pak už jsem si to neříkala.

VÝZVA: POSÍLEJTE NÁM SVÉ PŘÍBĚHY LÉTA! Pište na adresu: soutez@doma.cz, uveďte své jméno a adresu. Do předmětu e-mailu napište: LETNÍ PŘÍBĚH. Autor zveřejněného příběhu získá parfém Outspoken Intense by Fergie od Avonu. Chcete vědět víc? Podívejte se na stránky avoncosmetics.cz

A Karlovi, mému teď už expříteli, jsem neprozřetelně prozradila, že někoho mám - aby už mě neotravoval. Když jsem to vyslovila, zezelenal a málem omdlel. Byl notorický žárlivec a tato informace ho div neposlala k zemi. Mávla jsem nad tím rukou, sbalila kufr a litovala ztraceného času, který jsem s Karlem strávila. A nastěhovala jsem se k tomu volejbalistovi - k Lubošovi. Řekla bych, že se k sobě hodíme, je nám spolu nepředstavitelně fajn. Až na to, co nám vyvádí Karel.

ČTĚTE TAKÉ:

PŘÍBĚH LÉTA: Nevěra ve stanu aneb Drama v kempu

PŘÍBĚH LÉTA: Nevěrná s nudistou

VÁŠ PŘÍBĚH: Sex v lese je nebezpečný

Asi to není stalking - ještě zřejmě ne. Neznám přesnou definici, ale Karel mi v podstatě nijak neubližuje, nevyhrožuje a nenapadá mě tak ani tak. Jen se prostě chová jako úchyl. Jel totiž s námi na dovolenou. Zní to patřičně šíleně a také to šílené bylo. Vyrazili jsme s Lubošem a s větší partičkou na vodu, a když jsem vesele nasedala do lodičky, ve vedlejší seděl Karel a zíral. Jel prostě na dovolenou s námi! Zrekreovala jsem se tak, že na to v životě nezapomenu.

Nejdřív jsem byla hysterická a ječela, co si to dovoluje a že na to nemá právo. On jen pokrčil rameny a odpověděl, že sedět s kámošem v loďce může stejně dobře jako já. Z čehož jsem pochopila, že součástí partičky, která vyrazila na vodu, je i Karel, který se proměnil v ocelovou kouli na mé noze. Luboš mě ještě uklidňoval, že se nic neděje a ať si Karla nevšímám.

Ale jak jsem si ho mohla nevšímat? Většinou si to šinul vedle naší lodičky a zíral. V hospodě mi koukal do talíře s polévkou, večer chodil kontrolovat, jakou paštiku si mažu na chleba, šmíroval mě u potoka při večerní hygieně, divil se, proč jsem změnila značku zubní pasty. Ale většinou nic neříkal a nebyl agresivní, jen se tiše a vyčítavě díval. Myslím, že se zbláznil.

Požádala jsem Luboše, aby ho zmlátil, postavu na to má, Luboš ovšem nesouhlasil, prý není důvod, Karel mu připadal neškodný, i když trochu pomatený. Z dovolené jsem se vrátila úplně vyčerpaná a od té doby vidím Karla všude. Každého, kdo je v mojí společnosti, vyzývám, aby se pozorně díval na všechny strany, jestli Karla neuvidí. Lidi si myslí, že mám o kolečko víc. Bojím se, že pomatenec Karel jen vyčkává... a udeří znovu... a hůř...

Redakčně upraveno