O neuvěřitelné nevěře nám napsala naše čtenářka Jana.

Budou tomu teď právě čtyři roky, co se psal můj příběh. S mým tehdejším přítelem jsme byli čerstvě zasnoubení, když nás jeho kamarád přijel pozvat na svatbu. Neváhali jsme a pozvání na svatbu roku přijali.
 

Svatba se konala v polovině srpna na velkém statku přestavěném na hotel a uzpůsobeném ke konání takto velkých akcí. Bohužel pro nás bylo místo svatby velmi vzdálené od našeho bydliště, a proto jsme se rozhodli přespat ještě před svatbou u příbuzných.

Všichni kluci se rozhodli, že s ženichem ještě zajdou na poslední svobodné pivo, jak to hezky nazvali, a že já, protože jsem byla pasována na řidičku, půjdu s nimi. Nastala osmá večer a mně se do auta nahrnulo asi osm kluků v rozmezí pětadvaceti a dvaatřiceti let. Vlastně ani nevím, jak se mi tam všichni vešli. Zaparkovala jsem podle rad zkušeného navigátora, který seděl vedle mne, před nějakou pivnicí.

ČTĚTE TAKÉ:

PŘÍBĚH LÉTA: Velká letní vášeň - ale s matčiným přítelem!

PŘÍBĚH LÉTA: Tchyně nám plánuje víkendy

PŘÍBĚH LÉTA: Nevěra ve stanu aneb Drama v kempu

Mladší bratr ženicha

Kluci vyskákali, posedali si k jednomu dlouhému stolu a na mne zbylo místo na rohu, vedle mého tehdejšího přítele Tomáše a přímo proti klukovi, kterého jsem vůbec neznala, ale byl mi nápadně povědomý. Vzápětí jsem zjistila proč. Představil se mi jako Adam, mladší bratr ženicha – proto mi byl tak povědomý, jediné, co na nich bylo rozdílné, byl odstín vlasů. Večer probíhal hladce, skvěle jsme se bavili na účet ženicha.

VÝZVA: POSÍLEJTE NÁM SVÉ PŘÍBĚHY LÉTA! Pište na adresu: soutez@doma.cz, uveďte své jméno a adresu. Do předmětu e-mailu napište: LETNÍ PŘÍBĚH. Autor zveřejněného příběhu získá parfém Outspoken Intense by Fergie od Avonu. Chcete vědět víc? Podívejte se na stránky avoncosmetics.cz

Zda si to ještě nechce rozmyslet, jestli si je jistý svým rozhodnutím. Po očku jsem pozorovala Adama, vlastně ani nevím, co tak zvláštního mě k němu táhlo, měl neskutečné charisma, pořád se usmíval, sršel vtipem, a jen tak letmo se mě vždycky pod stolem dotkl nohou nebo jakoby náhodou mi přejel po ruce, když si bral do ruky půllitr.

Asi po dvou hodinách jsme se všichni rozloučili s tím, že se uvidíme na obřadu. Ráno začalo smutně, novomanželům z nebe vydatně pršelo štěstí. Přijeli jsme na smluvené místo, ubytovali se v hotelu a já se šla chystat na obřad. Převléknout se, učesat, namalovat- prostě standardní příprava třiadvacetileté holky, která se chce líbit. Protože mne příroda obdařila jaksi trošku víc než přítomné dámy, vyvolal můj model slyšitelný obdiv u přítomných pánů.

Scházela jsem dolů po schodišti v bílých kalhotách, ke kterým jsem si vzala krásné bílé střevíčky na vysokém podpatku, a v tyrkysové halence s hodně velkým výstřihem (přece když už je tam mám, nebudu je schovávat). Dav přítomných pánů zašuměl a zezadu se ke mně kdosi naklonil a řekl: "Tobě nikdo neřek, že pozornost na sebe má dneska strhnout nevěsta, a ne ty?“

Dost jsem pila

Cukly mi koutky, otočila jsem se a za mnou stál Adam. "Teda takovou poklonu si snad ani nezasloužím,“ šeptla jsem mu zpátky, "ty taky nevypadáš marně.“ Samozřejmě Tomáš, můj přítel, vzal tuto skutečnost jako samozřejmost a neobtěžoval se mě jakkoliv pochválit. Proběhl obřad, gratulace a dlouhý oběd, na který navazovala zábava. Myslím, že nebyl tanec, který bych neproložila panáčkem nebo alespoň střikem na uhašení žízně.

Umíte si asi představit, jak se baví svatba čítající sto lidí – vesměs mladších. O Tomášovi jsme za chvilku nevěděli, protože proč se neožrat, když je to zadarmo, že… Takže jsem vyrazila na noční obhlídku terénu, statek byl obrovský, zachovalý, dýchala z něho taková ta romantická atmosféra. Narazila jsem na hlouček pokuřující pod lampou, což se mi náramně hodilo.

Šla jsem s ním do pokoje

Poprosila jsem je, jestli by mi někdo nepomohl odtáhnout Tomáše na pokoj, protože se válí na baru a oblbuje servírku. Adam ochotně souhlasil, šli jsme k baru, Tomovi jsme se snažili vnutit myšlenku spánku, ale marně. Adam na mne lišácky mrkl, ať ho nechám být, že si potřebuje vzít v autě nějaké věci na půlnoční zábavu, ale že má klíče v pokoji, tak ať jdu na revanš s ním. Byla jsem pěkně písknutá, takže mi to bylo tak nějak jedno.

Vyrazili jsme směrem k jeho pokoji, když otevřel, zůstala jsem mezi dveřmi stát s vykulenýma očima. Jak je možné, že on má ve svém pokoji sám manželskou postel a já s Tomášem máme postele oddělené? Adam se začal smát se slovy, že asi tušili, v jakém stavu Tomáš bude… to u nás obou vyvolalo bujaré veselí. V tu chvíli zhasla na chodbě fotobuňka, která do té doby poskytovala alespoň nějaké světlo, a stalo se to, co bych v tu chvíli vůbec nečekala.

Adam se ke mně naklonil, pošeptal mi, že se mu hrozně líbím, a já se na něho lehce usmála – to asi nebylo v tom šeru moc vidět, ale musel vycítit napětí, které tam vzniklo. Najednou mne začal vášnivě líbat, něco takové jsem nikdy nezažila, srdce mi bušilo jako nikdy předtím. Tohle jsem od Tomáše neznala - poletování motýlů v břiše, závrať při každém dotyku, mráz po zádech… byla jsem jak omámená.

Viníkem byl i alkohol

Samozřejmě alkohol měl také svoji vinu. Milovali jsme se hned několikrát, něžně, ale i vášnivě… U snídaně si Adam sedl ke mně, domluvili jsme se, že naše večerní historka zůstane jenom krásnou vzpomínkou, ale že mi musí něco říci. Slíbil prý včera Tomášovi, že mě na nějakou dobu zabaví, protože se mu líbila jedna z barmanek a Tomáš jí chtěl dostat do postele. To že se mu prý nepodařilo.

V duchu jsem si řekla, že Adamovi se to hlídání vyvedlo lépe než předpokládal. Během srpna jsme si ještě párkrát zavolali. Ale Adam mi tehdy (před čtyřmi lety) řekl, že se ještě nechce vázat, že nebude rozbíjet cizí vztah.

Když se náhodou potkáme...

Zůstala jsem tedy s Tomášem. Vždy, když se s Adamem náhodou potkáme, cítím, že je ta slabost oboustranná – dnes máme každý svého partnera. Já Tomáše vyměnila za člověka, kterému jsem ochotná dát všechno na světě, a Adam vypadá se svojí dívkou také spokojeně. Jedno nám ale nikdy nikdo nevezme, vzpomínku na krásnou srpnovou noc…