Květa se rozhodla povědět nám o svém netradičním osudu. Potkalo ji něco velmi zvláštního.

Je to on! To mi blesklo hlavou, když jsem ho poprvé uviděla. Je to už dávno, tehdy nám bylo oběma pouhých čtyřiadvacet. Neříkejte mi, že neexistuje láska na první pohled. Já ji zažila. Je to jako blesk, který vás zasáhne. Přežijete - ale má to následky. Už se z toho nevzpamatujete. Nikdy.

Brali jsme se po sedmi měsících od prvního setkání. Nebylo o čem mluvit, o čem pochybovat - od první chvíle bylo jasné, že spolu strávíme celý zbytek našich životů. I jemu to bylo jasné - jmenuje se Milan. Takže i Milanovi. Moje maminka tvrdila, že je hezký až příliš - a že je to nebezpečné.

Tomu jsem se smála. Naše budoucnost měla být bez jediného mráčku. Oba jsme už pracovali, bydleli spolu, byli šťastni a já se učila podepisovat novým příjmením. Nikdy v životě mě nenapadlo, že dokážu být takhle šťastná.

(Foto: Mediafax)

ČTĚTE TAKÉ:

PŘÍBĚH LÉTA: Jak vdanou ženu očaroval studentík

VÁŠ PŘÍBĚH: Těhotná s Chorvatem aneb Suvenýr z prázdnin

PŘÍBĚH LÉTA: První letní zklamání v lásce

O rok a půl později jsme se rozváděli. Nikdy v životě mě nenapadlo, že budu až tak dole, na takovém dně. Nechtělo se mi žít. Všechno jen proto, že jsem se vrátila od rodičů o pouhý den dříve, než jsem nahlásila. Máma dostala chřipku a vyháněla mě, abych se nenakazila - co kdybych byla náhodou těhotná? Pravda, řekla jsem Milanovi, že se vrátím až ten další den, ale volat mu, že se vrátím dřív? Připadalo mi to zbytečné...

VÝZVA: POSÍLEJTE NÁM SVÉ PŘÍBĚHY LÉTA! Pište na adresu: soutez@doma.cz, uveďte své jméno a adresu. Do předmětu e-mailu napište: LETNÍ PŘÍBĚH. Autor zveřejněného příběhu získá parfém Outspoken Intense by Fergie od Avonu. Chcete vědět víc? Podívejte se na stránky avoncosmetics.cz

Nic zlého netušíc, odemkla jsem a potkala na chodbě svého bytu nejlepší kamarádku, zahalenou jen do ručníku. Při pohledu na mě vykřikla, prosmýkla se kolem mne a utekla zmenšující se škvírou ve dveřích. Byla jsem ochromena hrůzou. V posteli ležel můj nahý manžel. Křičel něco v tom smyslu, že to byl omyl a hlavně abych si to nevysvětlovala špatně. Vrátila jsem se zpět k mamince a požádala o rozvod. A tak jsem už v pouhých dvaceti sedmi letech byla rozvedená. A tak nešťastná, že se to snad ani slovy nedá vyjádřit.

Věděla jsem, že On byl moje životní láska, ale zůstat jsem s ním už nedokázala - i když za mnou chodil, sliboval, vysvětloval, vykřikoval, prosil... Nedokázala jsem to. Soustředila jsem se na práci, jsem učitelka, učím prvňáčky a druháčky, cele jsem se do toho ponořila. Rodičům jsem vysvětlila, že už navždy zůstanu sama a na žádného chlapa se ani nepodívám. Maminka plakala, táta jen vrtěl hlavou. Nechápali to. Žila jsem opravdu naprosto osaměle. Jen škola, domácí příprava do školy, cesty k rodičům a dvakrát týdně volejbal. To bylo vše.

(Foto: Thinkstockphotos)

Tak uplynulo šest nebo sedm let. Začínalo léto. Kamarádka mě pozvala na chatu, večer jsme šly do hospody, byla jsem po dlouhé době v báječné náladě. U vedlejšího stolu hrál uprostřed veliké a rozjařené společnosti kdosi nádherně na kytaru, říkala jsem si, ten hlas, ten znám. Pak se naše oči střetly - byl to můj bývalý muž. Jakmile mě uviděl, odložil kytaru a přišel se zeptat, zda si může přisednout. Od našeho posledního (rozvodového) setkání uplynulo sedm let, čas tu bolest už smazal. Řekla jsem, že může.

K mé kamarádce se hned hnali jeho kamarádi, nemusela se cítit osamělá. Milan se zajímal, zda někoho mám, a hned přispěchal s informací, že on je tedy sám a sám. Mrazivě jsem odpověděla, že mě to vůbec nezajímá, ale v duchu jsem jásala a jásala. Veškeré křivdy byly pryč, na konci léta jsme se brali podruhé, na konci dalšího léta se nám narodila dcera, teď jsou jí tři roky. Až jí budu jednou vyprávět složitý příběh naší lásky, ta bude koukat...

Redakčně upraveno