Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »

O tom, že rozvod nemusí být předzvěstí toho nejhoršího, vypráví příběh Dany.

VÁŠ PŘÍBĚH: Manželství jako z hororu! Bil mě a ponižoval!

Domácí násilí
zdroj: Thinkstockphotos Domácí násilí
aktualizováno 07.04.2013, 00:00 | 07.04.2013, 00:00 | doma.cz/em

O tom, že rozvod nemusí být předzvěstí toho nejhoršího, vypráví příběh Dany.

Bylo mi 15, jemu čerstvě 18 - a začali jsme spolu chodit. Téměř sousedé, milý, pohledný kluk. Vídali jsme se denně, loučili se po dvaadvacáté hodině. První láska, věřili jsme, že je to to pravé.

 

Hodný a pozorný kluk?

 

Plynul čas, přišly první neshody a rozchod. Odloučení jsme nesli těžce. Oba sami, toužící po lásce a porozumění. Vrátili jsme se k sobě. A to několikrát po dobu pěti let našeho nepříliš poklidného vztahu. Mé důvody k návratu byly pro mě tehdy důležité – má rodina jej přijala, byl to tehdy hodný a pozorný kluk, dá se říci romantik. Takového už určitě nenajdu…

 

PSALI JSME:

 

VÁŠ PŘÍBĚH: Neskutečné! Můj muž má dvě milenky!

VÁŠ PŘÍBĚH: Horor! Švagr chce manželovo sperma!

 

Mladá nevěsta

 

Požádal mě o ruku! Byla jsem nadšená. Bylo mi 20 a chystali jsme svatbu. Ale jistá jsem si nebyla... Znáte své vnitřní já, když celé plesá, že je o něčem přesvědčeno a je si jisto, že děláte správnou věc? Nic takového jsem necítila. Jen nadšení nastávající nevěsty – zkoušení šatů, vybírání prstýnků, kytice, zkoušky účesů, povrchnosti. Nezaobírala jsem se tím. A najednou, tři čtvrtě roku před svatbou, jsme se opět rozešli. Tentokrát to vypadalo velice vážně, vážněji než kdy před tím. A přece jsme se po pár měsících odluky k sobě opět vrátili. Dala jsem na nátlak a přímluvy své rodiny … Brali jsme se v avizovaném termínu.

 

 

PSALI JSME:

 

10 DRUHŮ NEVĚRY. Dokážete je vyjmenovat?

VÁŠ PŘÍBĚH: Kalhotky mé nejlepší kamarádky v naší manželské posteli!


Kostel, můj nejoblíbenější již od dětství... Svatební hosté v lavicích, on nachystaný u oltáře, zazněly tóny pochodu, táta mi nabídl rámě a vykročili jsme do uličky. A vtom jsem to uslyšela: „Nedělej to. Neber si ho…“ Nevím, kdo mi to tehdy radil, ale měla jsem ho poslechnout. Tato sekunda zaváhání mě mohla uchránit od doby utrpení a osamělosti, která měla zanedlouho nastat. Ale já neposlechla.

 

POZOR: nejlepší příběh týdne odměníme - jeho autor či autorka získá 500 korun. Pište na adresu redakce@doma.cz. Nezapomeňte na heslo VÁŠ PŘÍBĚH. Budeme rádi, když přiložíte i svou fotografii, případně fotografii toho, čeho se příběh týká: lásky, rodiny apod. Uveďte prosím také své jméno, adresu a telefonní číslo.

 

Řekli jsme si ano a začal mi nový život. Byla jsem spokojená? Vlastně ano. Sice jsme se půlku líbánek prohádali, ale po návratu domů a do práce se vše zklidnilo a vypadalo dobře.
Tedy do doby, než mi můj manžel sdělil, že končí v dosavadní práci a bude se věnovat podnikání. Plán měl růžový, podpořila jsem jej. Ale věci nešly tak snadno, jak se zprvu zdálo.

 

 

Podivné podnikání

 

Hlavním a jediným živitelem rodiny a plátcem splátek na auto jsem se stala já. Musela jsem tedy být v práci déle, abych vydělala více peněz. Problémy různých druhů začaly přibývat. Přestal nám fungovat sex. Po domluvě, že vysadím antikoncepci a otěhotnění ponecháme náhodě se mě už skoro nedotkl. Chodila jsem domů unavená po každodenní dvanáctce v práci.

 

PSALI JSME:

 

VÁŠ PŘÍBĚH: První láska? Zaujal mě značkou bot

 

Každý večer jsem jej našla u počítačových her, chatování s kamarády a jiných aktivit na počítači. Večeře nebyla, uklizeno nebylo. Za celý den strávený doma si udělal jen oběd – pro sebe. Začal fyzicky trestat našeho psa. Hádali jsme se spolu i kvůli maličkostem. Po nějaké době mi sdělil, že ke mně necítí to, co by měl manžel ke své ženě cítit. Několik následujících nocí jsme do dvou do rána diskutovali a hádali se. Ptala jsem se ho, zda má někoho jiného. Nemá.

 

Domácí násilí
(Foto: Mediafax)

 

Mé tušení se potvrdilo

 

Ale pravda se brzy ukázala. Jednou nechal náš počítač bez dozoru, měl zde otevřené chatovací okno. Nikdy předtím jsem to neudělala, ale pod vlivem podezření jsem do něj nahlédla a začetla se. Mé tušení se potvrdilo. Zamiloval se do mé svědkyně ze svatby a několik měsíců si spolu tajně psali. Pochopila jsem, proč si brával mobil i na WC, do koupelny, proč jej neustále nosil u sebe. Mé zoufalé a potupné pokusy ho přemluvit, aby se mnou zůstal, končily jen mým neuvěřitelným ztrapněním se a ponížením nejen před ním, ale především sama před sebou.

 

Po psovi začal bít i mě. Ale mírně, na pohotovosti jsem nikdy neskončila. Taháním za vlasy to začalo, mezitím facky, zkroucení ruky za záda, skončilo to povalením na zem, sezením na hrudi a škrcením… Stále jsem věřila, že toto období překonáme. Jednoho večera, kdy mě nechal ubrečenou a líbající jeho nohy ležet na podlaze v koupelně a odcházel se slovy, že mě prostě nemiluje, jsem se zařekla, že už se nikdy takto neponížím. Dala jsem mu ultimátum – musíme docházet k manželské poradkyni na terapie, jinak nedám souhlas k rozvodu.

 

 

PSALI JSME:

VÁŠ PŘÍBĚH: Jak naučit muže uklízet

 

Několik měsíců bydlel jinde. Útočiště našel u rodiny mého bratra. Bohužel pro mě. Nikdo nevěděl, že se něco děje. Pro bratra bylo tedy velice snadné uvěřit manželovým výmyslům, že na vině jsem jen já, našla jsem si někoho v práci, a proto tam trávím takový čas. Rázem se z oběti stal viník. Rodina mě moc nepodporovala, spíše mě odsuzovali a věřili verzi o mém milenci. Terapie také nepomohly. Již na prvním sezení manžel řekl, že je tu jen proto, že jsem to chtěla. Na otázku psycholožky, zda přemýšlel o tom, co pro něj rozvod bude znamenat, odpověděl, že ztratí mou rodinu – nikoli mě, manželku, pouze mou rodinu jako zdroj kamarádů.

 

Přežívala jsem, ale nežila

 

Rok jsem se plácala sama mezi nebytím a prací. Přežívala jsem jen z psychické podpory kamarádek. Kolegyně z práce mi ráno i večer volaly, zdali jsem v pořádku. Věděly, že přemýšlím o skonu. Ale nebylo to kvůli nezdařenému manželství, za které jsem se styděla, nýbrž proto, že mi najednou nikdo z mých blízkých a rodiny nevěřil. Byla jsem sama. Doma mě nikdo nečekal. Našeho psa jsem musela darovat, protože jsem byla celý den v práci a manžel se o něj odmítl starat, ačkoli čas měl. Nebylo komu se svěřit, jen kolegyním v práci, a to také nešlo pořád. Samy z toho mého každodenního fňukání byly unavené a otrávené, ačkoli mi to najevo nikdy nedaly.

 

Domácí násilí
(Foto: Mediafax)

 

PSALI JSME:

VÁŠ PŘÍBĚH: Utíkal jsem od manželky k alkoholu a slečnám!

 

Za necelé dva měsíce jsem zhubla o osm kilo. S nadsázkou říkám, že za tohle to stálo. Předrozvodové peripetie jsem absolvovala s podporou právničky. Bez ní bych to nedokázala. Ačkoli jsme se neznaly, byla velice milá a laskavá.  Ztratila jsem důvěru v toho kdysi hodného kluka – být pouze navenek hodný a hezký je pro vztah málo. Ztratila jsem hodně kamarádů, kteří i nyní stále věří verzi bývalého manžela - říkám si, tak ať, našla jsem si dvojnásobek upřímnějších.

 

Ztratila jsem pár kilo, jsem za to ráda, váhu si stále držím a cítím se krásnější než kdykoli před tím. Ztratila jsem pár iluzí, to není nikdy na škodu, už nejsem tak naivní. Ztratila jsem pár let života, co se dá dělat, ale za ty zkušenosti to stálo. Ztratila jsem hodně slz, aspoň vím, že dokážu o svého muže bojovat. Ztratila jsem důvěru své rodiny – to mě mrzí nejvíc, buduji si ji znovu, zpočátku to ale šlo šnečím tempem. Teď už vím, že stačí být upřímná a nemusím mít strach z odmítnutí. Ztratila jsem důvěru v manželství? Nikoli. Znovu jsem se vdala. A jsem šťastná!

 

Je spousta problémů, které musíte během rozvodu řešit. Mnoho z nich už řešili lidé před vámi. Nechejte si poradit na stránkách www.jaknarozvod.cz.

 

Kráska

6 důvodů k radosti, jste-li opuštěná a samotinká »

Být bez partnera má svoje výhody i nevýhody. Jaké jsou ty první? ... více»

V posteli

VÁŠ PŘÍBĚH: Utíkal jsem od manželky k alkoholu a slečnám! »

Honza se svěřil s příběhem, který má hořký konec. ... více»

Nemocná žena

Příběh Heleny (33): Jsem alergická na partnera! »

Stále se opakující jarní téma: alergie. Naše čtenářka Helena se "pochlubila" alergií poněkud originálního charakteru... ... více»

4 hlasů
Vaše hodnocení

Přidat názor

Hell 11:30 30.04.2013
klečela a líbala nohy? to nepochopím
JEdiný chlap kvůli který mě dostane na kolena bude můj syn až mu budu zapínat bundu. Copak ta ženská nemá žádnou hrdost? Bože
Monnique 12:24 09.04.2013
Nikdo by mě nikdy ničim nedonutil (no, s pistolí u hlavy asi jo), abych chlapovi líbala nohy a klečela před ním...a nechala se týrat...Tohle mě nepřestane nikdy udivovat, jak málo si někdo dokáže vážit sebe sama, že tohle dopustí...i přes veškerou lásku...tohle by jí ve mě spolehlivě utlouklo během vteřiny...
lenka 12:53 08.04.2013
klasicka uspechana svatba a nasledne prozreni
01:39 08.04.2013
Z tohoto příběhu je mi na jednu stranu strašně smutno, ale na tu druhou mám radost. A to především proto, že jste silná a tohoto "manžela" jste se zbavila. Mrzí mne, že jste si musela vytrpět mnoho nehezkých dnů a doufám, že váš druhý muž je tím správným parťákem. Držím Vám palce do budoucího života.
Stepanka 10:15 07.04.2013
Bohuel toto znam a nechci si to uz prozit