Stalo se mi něco hrozného, napsala nám naše čtenářka Naďa. Jsem zamilovaná!

Je mi dvacet devět let, vystudovala jsem vysokou školu a mám výbornou práci, ale nejsem šťastná. Zjišťuji sama o sobě skutečnosti, které se mi nelíbí, ale nedokáži s nimi nic dělat. Ani za pomoci své silné vůle.

A to jsem se za pomoci silné vůle dokázala před zkouškami naučit stovky, ba tisíce stránek, a i ve sportu jsem byla dobrá. V atletice přímo vynikající, stačilo zatnout zuby. Proč to v tomto případě nefunguje?

Přihodilo se i vám něco úžasného či dramatického? Pak svůj příběh napište na: soutez@doma.cz, uveďte jméno a adresu. Autor zveřejněného příběhu získá parfém Outspoken Intense by Fergie od Avonu. Více na avoncosmetics.cz

Dařilo se mi ve škole a daří se mi i v zaměstnání, v lásce jsem však mívala vždy smůlu. A delší dobu jsem tomu nemohla přijít na kloub. Moje spolužačky, kamarádky, kolegyně si postupně nacházely vážnější a vážnější známosti, teď už se pomalu vdávají, nejméně polovina porodila miminko. Já nic.

(Foto: profimedia.cz)

Ani tu vážnou známost nemám. V minulosti jsem jednou vážnou známostí prošla, chodili jsme spolu dva roky a nestálo to za mnoho. Výsledkem podle mne bylo oboustranné velké zklamání, pocit prázdnoty a nudy a nevyslovená pravda: byla to ztráta času. Pro Milana i pro mne.

ČTĚTE TAKÉ:

VÁŠ PŘÍBĚH: Jeho milenku zničím!

Podle jeho matky poznáte, jaký je doopravdy

Můj táta není můj táta, a neví to

Když jsme se před asi pěti lety rozešli, už jsem si nebála přiznat, že se mi líbí ženy. Nikomu jinému než sobě jsem to však nepřiznala. Vyděsilo mě to. Pocházím z malého města z čítankové, milující a velice konzervativní rodiny.

Holka z malého města

Tatínek truhlář, maminka účetní, která se už dobrých deset let těší na vnoučata. Jsem jediná dcera. Polévá mě hrůza z pomyšlení, že se moje maminka namísto vnoučat ode mne dočká - hanby. Nedávno se mi o tom zdálo, a když jsem se probudila, třásla jsem se jako osika. V tom snu mě maminka přistihla v posteli se Soňou - dcerou své sestry a mojí tety. Jaká hrůza!

(Foto: profimedia.cz)

Protože když jsem si přiznala, že se mi líbí děvčata, musela jsem si přiznat i tu druhou, snad ještě děsivější část té chmurné pravdy: konkrétně se mi líbí Soňa, se kterou jsem vyrůstala. Víkendy a prázdniny u babičky na venkově.

Měla jsem mlčet

Lítání po loukách, courání po návsi a kolem řeky, dlouhé holčičí debaty, znáte to. Soňa je o sedm let mladší, ještě studuje. Do Vánoc neměla o ničem ani tušení, a bylo to tak lepší. Lépe se mi dýchalo. Zato teď se cítím zle. Neměla jsem o tom mluvit. Dokonce jsem si přísahala, že to navždy zůstane mým tajemstvím. Nejradši bych si jednu vrazila.

(Foto: profimedia.cz)

Ale člověk míní, alkohol mění. Přišly Vánoce a moje deprese se prohloubila. Dříve bych nevěřila, že nebudu šťastná, budu-li mít skvělou a výborně placenou práci, peníze, přátele, byt. Ale nejsem. Je to rozmazlenost? O Vánocích se to zhoršilo. Na Boží hod jsme se všichni sešli u babičky v její venkovské zasněžené chaloupce: naši a já, teta, strejda a Sonička. Skončilo to dle očekávání. Průšvihem jako Brno (ostatně Brno je nedaleko odtud).

Ale začalo to parádně: ozdobená borovička, vůně cukroví a purpury, pod stromečkem jsem našla ručně pletený svetr a knížky, chvíli se mi zdálo, že jsem šťastná, zejména když vzal strejda kytaru a hrál koledy a všichni jsme zpívali. Pak se otevřel punč, šampaňské a místní vínečko bílé i vínečko rudé. A šly jsme se Soňou ven, jako za starých časů, když nám dospělí řekli: "Holky, běžte se proběhnout ven, ať máte taky nějaký pohyb."

Může za to víno

Jenomže v tom věku jsem v sobě neměla půl litru punče, šampáňo a moře bílého. Teď ano, a tu depresi i podivnou lásku navrch. Chtěla jít za místní omladinou jako vždycky, a já bláznivá jí s tlukoucím srdcem navrhla, že zůstaneme raději samy, neb jí musím něco říct. Na ty její oči pak nezapomenu. Utekla a já jsem sama bloudila lesem.

Ráno se mi příšla omluvit. Byla rudá a nedívala se mi do očí. Řekla, že neměla zpanikařit a utéci, ale že už něco vypila a chovala se hloupě. Že mi měla rovnou naplno říci, že tohle fakt ne. Že to nechce už nikdy víc poslouchat, takový nesmysl. Bojím se, že už nebudeme ani kamarádky...