Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »

Každý zahradník má svůj zaručený způsob, jak se zbavit slimáků. Nikomu se to však stoprocentně nepodařilo. Existují ale způsoby, které fungují více než ostatní.

Zaručené tipy v boji proti slimákům

Slimák
zdroj: oficiální zdroj Slimák
aktualizováno 19.04.2016, 16:14 | 19.04.2016, 16:14 | doma.cz

Každý zahradník má svůj zaručený způsob, jak se zbavit slimáků. Nikomu se to však stoprocentně nepodařilo. Existují ale způsoby, které fungují více než ostatní.

Jakmile přestane v noci mrznout a bude trvat pěkné počasí, můžeme očekávat obávané škůdce naší zahrádky, slimáky. Poradíme, jak na ně a jak předcházet tomu, aby slimáci naší zahrádce neškodili.


Slimáci si většinou najdou nejdříve cestu do skleníků. Venku většinou ještě „není moc co k snědku“, zato ve sklenících už máme sadbu, proto je tam třeba s likvidací slimáků začít v podstatě ihned. Doporučuje se pravidelná kontrola záhonů a skleníků a v případě potřeby aplikovat pomocné preparáty ihned při prvním výskytu slimáků. Malé rostlinky salátu jsou pro ně totiž velmi snadnou kořistí. Zajímavostí a motivací situaci řešit je, že dospělý jedinec zkonzumuje za sezónu až 1 kilogram rostlinné hmoty.

 

Nejlépe se slimáků zbavíte sbíráním. "Ideální doba ke sběru je poránu nebo za soumraku, kdy je vidět a slimáky ještě vysoké teploty nezahnaly do podzemních úkrytů. Způsob sběru i likvidace si musí každý přizpůsobit své povaze a možnostem," říká Radovan Bureš, odborník značky Briggs&Stratton.

 

Jak předcházet výskytu slimáků?

* Udržujte zahradu čistou, zamezíte tak možnosti jejich úkrytu – pravidlem by mělo být pravidelné sečení trávy, nenechávat na zahradě hromady kamení, dřeva, apod.
 

* Některé rostliny slimákům nechutnají, dokonce je i odpuzují, např. orlíček, bergénie, oměj, rozchodník, kontryhel, zvonek, řeřicha, levandule, pryšec, kopr, šalvěj, česnek, bodláky, měsíček, kostival, chrpa, hortenzie, pivoňka, pelyněk, petržel, tymián, kosatec a některé okrasné traviny. "Tyto rostliny je vhodné vysazovat na okraje zeleninových, trvalkových a jiných záhonů," doplňuje Radovan Bureš.

 

Co na slimáky funguje a nefunguje?

 

Existuje celá řada lidových metod: sůl, pivo, popel, zajímavá je i metoda mulčování listů kapradin nebo rajčat do ohrožených porostů. Přirozené překážky se dají vytvářet z kamenné moučky, vápna nebo dřevěného popele, tyto ostré látky nutí plže se jim vyhnout, bohužel působí jen za suchého počasí. "Déle vydrží čistý písek, který na měkkém těle plžů působí jako nepatrné, zato však velmi ostré krystalky, jedlové a smrkové jehličí, rákosová drtina nebo tlučené vaječné skořápky," doporučuje odborník oblasti péče o zahradu Ing. Radek Beneš.

 

"S ohledem na znalosti jeho vývojového cyklu je nutné zdůraznit, že jeho likvidace by měla být nejintenzivnější v rozmezí května až července. Pokud začneme později, např. až v srpnu, kdy už dochází ke kladení vajíček, tak naše snažení omezí jen aktuální škody, ale situaci v následujícím roce již mnoho neovlivní," radí Ing. Radek Beneš.

 

Na zahradě
(Foto: oficiální zdroj)


Proti slimákům vhodným načasováním zálivky


Pro slimáky je největším nebezpečím ztráta vody, voda tvoří větší část jejich těla, proto jsou přes den ukryti na vlhkých místech. A právě tomu bychom proto měli přizpůsobit režim zalévání. Pokud se budeme bavit o vhodné denní době, tak slimáci jsou nejaktivnější v noci nebo k ránu. Milují vlhko, proto je třeba zalévat brzy ráno, aby záhony stihly do večera oschnout. Ranní zálivka je doporučována také proto, že je teplota prostředí nejnižší a rostliny tak netrpí šokem z prudkého zchlazení zálivkou a ztráta výparem je také malá. V parném létě by měla zálivka přijít velmi brzy ráno, ještě před ohřátím porostu sluncem. Další výhodou je krátké ovlhčení rostlin a zvláště listů - ty přes den rychle oschnou, a tak se zkracuje doba vhodná k rozvoji houbových chorob. Zálivka večer je druhým vhodným termínem. Pokud přichází dostatečně pozdě a je porost již zchladlý nedochází k výraznému teplotnímu šoku, voda má do rána dostatek času se zasáknout a rostliny ji mohou lépe využít. Nevýhodou večerního zalévání je ale delší ovlhčení rostlin přispívající k rozvoji chorob, a navíc tím připravujeme ideální podmínky pro nájezdy slimáků.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Komáři jsou rizikem nejen pro lidi, ale i pro zvířecí mazlíčky
Dravý roztoč
Proti klíšťatům chrání i přírodní repelenty

 

Který druh je nejobávanější?

 

Je to plzák španělský (Arion lusitanicus), který se k nám dostal náhodně z Pyrenejského poloostrova s dovozem exotických plodin v 90. letech minulého století. Je považován za největšího škůdce nejen u nás, ale v celé Evropě, a to zejména proto, že nemá mnoho přirozených nepřátel. Nebezpečný je pro něj pouze nedostatek vody. V podmínkách středoevropského klimatu má plzák španělský jednu generaci do roka a ke kopulaci dochází také jednou ročně, v časově relativně krátké době na konci června. Kladení vajíček probíhá od poloviny srpna do konce září, někdy až do poloviny prosince. Jeden plž může naklást 4 až 7 snůšek, dohromady až 225 vajíček. První mláďata se líhnou za příznivé teploty už za 1 měsíc po nakladení vajíček. Vajíčka kladená v září a později přezimují a líhnou se příští jaro. Malí, přezimující jedinci do délky 1,5 cm mohou vylézat již v lednu(!), pokud teplota vystoupí nad 4 °C. Z většiny ozimých vajíček se mladí jedinci líhnou obvykle od prvních dubnových dní. Maximální početnosti dosahují plzáci španělští v květnu až červnu, kdy jsou zaznamenávány nejmasovější výskyty. Vyskytuje se nejčastěji na zahradách, hustě porostlých plochách, zaplevelených stanovištích, kde lze v jejich spodních patrech předpokládat vlhko. Vyhovují mu proto také zastíněné plochy a neobdělávané plochy s vysokou vegetací. Po dešti tato místa opouští a vydává se za potravou (větší jedinci se jsou schopni přesunout i na vzdálenost až padesát metrů). Škodí především požíráním listů rostlin, které potom uvadají a hynou. Vlivem jeho cestování po zahradě je také významným přenašečem chorob rostlin. Plzák španělský je hermafrodit, což znamená, že se jedná o oboupohlavního tvora bez vyvinutého pohlavního dimorfismu. Rozmnožuje se 1x za rok v období koncem června, kdy naklade obrovské množství vajíček (200 – 500). Jeho zbarvení má různé odstíny oranžovohnědé barvy. Mladí plzáci se ještě lépe rozpoznají, protože jsou pestře zabarveni v odstínech žluté až hnědé se dvěma světlými pruhy na zádech.


Hubení slimáků versus děti a domácí zvířata


Zaručenou účinnost zajistíme použitím přírodního přípravku na bázi železa. Je bezpečný nejen pro ošetřené rostliny, ale pro děti a zvířata, která si na zahradě hrají. Je navíc naprosto ekologický, a dokonce hnojí půdu! "Fosforečnan železitý se v půdě působením mikroorganismů a látek vylučovaných rostlinami rozkládá, a tím jsou rostlinám k dispozici dvě důležité živiny – fosfor a železo," vysvětluje Beneš. Benefitem je I to, že slimáci uhynou v úkrytu, a nemusíme tedy řešit uhynulá tělíčka.
 

Jak docílit nejlepšího efektu?


* Přípravek je důležité po záhonu rozhodit rovnoměrně. Není vhodné aplikovat přípravek v kroužcích, protože se slimáci rychle tímto kruhem prokoušou a dalším slimákům nic nebrání k přístupu k rostlinám.


* Těmto přípravkům neškodí ani déšť nebo zalévání. Za vlhka se účinnost přípravku nesnižuje, naopak granule nabobtnají a jsou pro slimáky ještě lákavější. Za sucha se granulím vrátí opět jejich původní velikost.


* Pokud se jedná o přírodní přípravek (na bázi železa), nemá stanovenou žádnou ochrannou lhůtu, můžeme tedy plody a jiné části určené ke konzumaci spotřebovávat okamžitě, není zde žádné riziko otravy, předávkování, apod. Navíc se nesype přímo na rostliny, ale na půdu okolo nich, takže se nemusíme ničeho obávat.

 
8 hlasů
Vaše hodnocení

Přidat názor

Ke článku nejsou žádné komentáře