Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »

Pro hubnutí je lepší margarín, jiný nedá dopustit na máslo…

Co si namazat? Máslo nebo margarín?

aktualizováno 28.04.2009, 06:21 | 28.04.2009, 12:15 | tn.cz/kat

Pro hubnutí je lepší margarín, jiný nedá dopustit na máslo…

V posledních týdnech se prostřednictvím internetové pošty začal lavinovitě šířit poplašný e-mail o škodlivosti margarínů (rostlinných tuků).

 

To vylekalo mnoho strávníků a zejména maminek malých dětí. Nebudeme přece našim nejdražším mazat na chleba něco, co škodí.


E-mail tvrdí, že margaríny mají nebezpečný vliv na lidský organizmus, zejména kvůli vysokém obsahu trans mastných kyselin.

 

 

Kde je pravda? Nejsou z umělé hmoty?

 

Strávníky určitě zajímá,  jaké je vlastně reálné složení margarínů. Vyráběny jsou ze směsi rostlinných tuků, výchozí surovinou je vždy výhradně přírodní produkt. Tedy rostlinné oleje, takže nic umělého…

 

"Já bych dítěti rostlinné tuky klidně podával od té chvíle, co je schopné kousat třeba rohlík,“ říká MUDr. Bohuslav Procházka, praktický dětský lékař.

 

"Mnoho rodičů i prarodičů chce potomkům dávat pouze ´poctivé máslo´, protože rostlinné tuky jsou podle nich jen jeho umělou náhražkou a do dětského jídelníčku nepatří. Nevědí ale, že pro výrobu obou potravin se používají přírodní suroviny – pro máslo, mléko a pro rostlinné tuky a rostlinné oleje,“ říká lékař.

 

Největší strašák margarínů– trans mastné kyseliny


Hlavním strašákem proti konzumaci margarínů je obsah trans mastných kyselin.


Trans mastné kyseliny zvyšují hladinu "špatného" cholesterolu a tím podporují vznik onemocnění oběhového systému, jsou spojovány s astmatickými a trávicími problémy.

Nevyhovující máslo
(Foto: TV Nova)


“V současnosti je naprostá většina rostlinných tuků na našem trhu vyráběna za použití moderních procesů, při kterých trans mastné kyseliny vznikají jen v malém množství“, říká Jitka Rusková, nutriční terapeutka z Poradenského centra Výživa dětí.


Obsah trans mastných kyselin je v rostlinných tucích (např. Rama, Flora, Perla, Hera nebo Finea mix) ze zákona maximálně do 1 procenta z celkového obsahu mastných kyselin, což je z hlediska výživy zcela bezvýznamné množství.


V cukrovinkách je trans mastných kyselin daleko víc…

 

"Tím se margaríny výrazně liší např. od másla, tavených sýrů nebo většiny čokoládových polev, které obsahují vedle nevhodných nasycených mastných kyselin i vyšší množství trans mastných kyselin“, dodává Rusková.

 

Pokud byste se tedy vyhýbali margarínům, měli byste se vyhýbat i čokoládě, trvanlivému sladkému pečivu nebo taveným sýrům, přitom těch se mnoho lidí "neštítí.“


Rostlinné tuky v sobě ale také mají "protijed“ - obsahují více mononenasycených mastných kyselin, které cholesterol naopak snižují.

Když nám chutná máslo

Máslo má svou nezaměnitelnou chuť i vůni. Mělo by se s ním ale zacházet jako se šafránem, protože tuků obsahuje až 80 procent. Ze spousty jídel uděláme pochoutku, když je uděláme na másle. I obyčejné vařené brambory jsou delikatesou, když se přelijí rozpuštěným máslem. Pro toho, kdo má ale zvýšený cholesterol, znamená ona delikatesa jen další hřebík do rakve…
 


Máslo obsahuje více nasycených mastných kyselin. Nasycené mastné kyseliny zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, a tím i riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění. Převažují v tucích živočišného původu. Jejich nebezpečnost oproti trans mastným kyselinám spočívá právě v tom, že jich konzumujeme velké množství.


Jejich konzumace je v České republice zhruba dvakrát vyšší, než jsou hodnoty doporučované odborníky. Proto bychom je měli výrazně omezit.


Pro dietu je výhodnější margarín

 

Máslo obsahuje více než 80 procent tuku. Margaríny jsou nabízeny s obsahem tuku 25 až 80 procent  - a každý si může vybrat. Když chcete zhubnout, je lepší dát si margarín s nižším procentem tuku.

 

Rostlinné tuky mají, stejně jako máslo či jakákoliv jiná potravina, omezenou dobu trvanlivosti, po jejímž uplynutí se začíná měnit jejich kvalita.

 

Barviva jsou přírodní

 

V barvivech rozhodně problém není. K přibarvení se totiž používá např. beta-karoten, který se běžně vyskytuje ve žlutých či oranžových druzích ovoce a zeleniny a běžně se přidává také do másla.

 

Co je vhodné pro děti?


Děti sice většinou konzumují přiměřené množství tuků, tyto tuky však pocházejí zejména z nevhodných zdrojů (máslo, uzeniny, smažené pokrmy) a nepříznivé je i jejich složení.

Rodiče by proto měli omezovat konzumaci živočišných tuků, zejména výrobků s jejich vysokým obsahem, čímž dojde ke snížení pravděpodobnosti vzniku civilizačních onemocnění, např. srdečních a oběhových.

 

Výsledek? 2:1 pro rostlinné tuky

 

"Ze všech přijatých tuků by měly být dvě třetiny rostlinného a jedna třetina živočišného původu. Musíme si ale uvědomit, že povolené množství pro živočišné tuky již většinou vyčerpáme konzumací skrytých tuků (třeba v jogurtu, čokoládě, mase), z viditelných tuků bychom měli tudíž konzumovat tuky rostlinné,“ upřesňuje Jitka Rusková.

Jisté je, že více než polovina české populace má zvýšenou hladinu cholesterolu, což se bohužel týká i dětí.


Kolik tuku denně můžeme, abychom nepřibrali a neonemocněli?

 

Podle odborníků na výživu by měly tuky tvořit 30-35 procent doporučeného denního množství přijaté energie. To v případě mužů znamená průměrně 80-85 g tuků a v případě žen celkem průměrně 65 – 75 g tuků.
 

Pro váhající


Kdo se nemůže rozhodnout, měl by vědět, že každý extrém škodí. Nebudeme se cpát ani hroudami másla, ani margarínu. Stačí, když si občas namažeme to, podruhé ono. Pro jistotu můžete obojí občas také úplně vynechat – pod spoustu obloh chleba nemusí žádné další "podmazání“ vůbec přijít. Proč si přidávat tuky pod už tak tučný salám, sýr, nebo sladkou marmeládu?

 

 
23 hlasů
Vaše hodnocení

Přidat názor

Ke článku nejsou žádné komentáře