Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »

Vaše kulinářské speciality budou chutnat lépe, a pokud si bylinky necháte růst za oknem, jarní atmosféra a vůně na vás dýchne každý den.

Místo koření sáhněte po čerstvých bylinkách: Podpoří trávení a zaženou únavu

Bylinky
zdroj: Thinkstockphotos Bylinky
aktualizováno 24.03.2018, 00:00 | 24.03.2018, 00:00 | doma.cz

Vaše kulinářské speciality budou chutnat lépe, a pokud si bylinky necháte růst za oknem, jarní atmosféra a vůně na vás dýchne každý den.

Péče o čerstvé bylinky je jednoduchá. Pokud se vám nechce čekat, až vyrostou ze semínek, kupte si celé rostliny na farmářských trzích, v supermarketu nebo si je nechte dovézt on-line (v nabídce je má např. kolonial.cz).

 

Rostlinku přesadíte do vlastního truhlíku a zkusíte, zda se vám uchytí. V takovém případě použijte pod zeminu kamínky, které budou odvádět přebytečnou vlhkost a bylinky vám nebudou uhnívat. Nezapomínejte na pravidelné zalévání a rosení. Nenechte je nikdy „plavat“ ve vodě, a na druhou stranu dbejte na to, aby zemina úplně nevyschla.


Aby se jim dobře dařilo, odstřihujte při jejich použití vždy stejnoměrné konce z jednotlivých větviček. I když některé z nich nebudete používat pravidelně, zaštipujte konečky. Rostlinky tak budou košatět a vrátí vám to. Sklízejte pokud možno za teplého, suchého počasí, kdy jsou rostliny rozkvetlé a silné. Otrhávejte vnější listy, abyste podpořili růst nových listů uprostřed.


Které rostliny by měly najít místo na kuchyňském parapetu?


Pažitka


Tato naťová zelenina, lidově zvaná ´šnytlík´ nebo “šnitlík”, je oblíbená především pro obsah vitamínů a minerálů, zvláště B2, C, vápníku a draslíku. Díky tomu, že v české krajině roste zcela běžně, byla velmi oblíbenou bylinkou našich prababiček, které ji ordinovaly na zvýšení chuti k jídlu a zlepšení trávení. Má velmi příjemné cibulové aroma, které úžasně dochutí třeba čerstvý chléb s máslem, tvarohem či pomazánky všech druhů a barev. Výborně chutná v salátech, harmonickou chuť vytváří také ve vaječných nebo houbových receptech. Není možné ji sušit, ale své vlastnosti si dobře uchová zamražená.

 

DIY: Bylinková zahrádka - 6
(Foto: napadynavody.sk reprophoto)



Kopr


Bylinka používaná od biblických časů - do Evropy a později i na náš talíř se dostala díky Římanům, kteří ji přivezli ze svých egyptských výprav. Je ceněná pro svůj obsah vitamínu C, A, silic, vápníku, fosforu a mnoha dalších minerálních látek. Kopr byl dlouho považován za důležitou léčivku, která pomáhala s nespavostí, žaludeční neurózou nebo ledvinovými onemocněními. Posloužila také ženám - ještě dnes se na některých vesnicích žvýkají semínka kopru pro příjemný dech, koprové lázně zase snižují lámavost nehtů.


Na talíři si skvěle rozumí se smetanovými omáčkami, nakládanou zeleninou i rybami. Gurmáni ho ocení jako gravlax v kombinaci s uzeným lososem. Typicky slovanským jídlem jsou pak brambory s máslem a notnou dávkou koprové natě.


Rozmarýn


Typická středomořská bylinka, která je úžasnou ozdobou zahrádek a balkonů, důležitá složka provensálského koření. Intenzivní vůně i chuť nesmí chybět u receptů italské, francouzské, španělské, ale také albánské kuchyně. Hlavní chuťový tón, který je podle znalců nejvíce podobný vůni kadidla, skvěle rozvíjí skopové a jehněčí pečeně, telecí maso, drůbež, vařené ryby, ale také rajské omáčky a další tomatové pokrmy. Rozmarýn se hojně používá také v péči o tělo - pomáhá regenerovat unavené svaly a pomáhá proti křečím a revmatismu.

 


Majoránka


Majoránka patří mezi jedny z nejstarších českých bylinek. Z jižních oblastí Evropy a severu Afriky se již před skoro tisícem let zabydlela také v Čechách a na Moravě. Ostatně ještě na začátku minulého století platilo, že kdo má u chalupy skalku porostlou touto drobnou bylinkou, tomu bude zdraví sloužit. U nás se majoránka využívá nejčastěji u rychlých česnekových jídel - každého jistě napadne typická česnečka nebo bramborák zvaný cmunda. Své místo má také u zabijačkových pochoutek. Díky svému blahodárnému vlivu na trávení se ovšem hodí také k čočce, fazolím nebo obecně tučným jídlům. Dobře chutná i sušená, takže se nebojte uschlou bylinku odložit na později.


Koriandr


Jako součást oblíbeného kari koření se používá hlavně v asijské, jihoamerické a mexické kuchyni. Dříve důležitá přísada nápojů lásky nemůže chybět v pravé asijské polévce. Zpracovávají se jak jeho listy, tak semena. Kořen koriandru má podobné využití jako zázvor. V Čechách byl dlouho považován za vzácné a málo známé koření, postupně si do kuchyně našel cestu při nakládání zeleniny a hub. Tvoří také jedno ze základních koření do pravých perníků, modlitbiček a krojcmanů. Čaj z koriandru pomáhá při bolestech břicha a obecně s trávením, dobré je kombinovat ho s kmínem. Obklady z koriandru pomáhají při revmatických potížích kloubů.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Nejlepší jarní TUKOŽROUTI: Hledejte mezi bylinkami!
BYLINKY: Vyléčí každou nemoc. Jaké vybrat?
Pět bylinek, které si určitě musíte nasušit do zásoby


Petržel


Doslova superpotravina, která není jen výborná do polévky, ale je zároveň i léčí. Je zdrojem provitaminu A a vitaminů B, C (má ho dokonce třikrát více než například pomeranč!), E, a minerálních látek draslíku, hořčíku, železa, vápníku, sodíku a fosforu. Obsahuje také velké větší množství kyseliny listové. Snižuje tlak a uklidňuje podrážděný žaludek, pomáhá také zvyšovat průtok krve v ledvinách. V době nachlazení pomáhá s odkašláváním. Je hojně rozšířená, protože díky její nenáročnosti je možné pěstovat ji takřka kdekoli. Pokud jste snědli jídlo s česnekem a trápí vás česnekový dech, žvýkejte petrželku a problém zmizí.


Medvědí česnek


V české přírodě ho nejčastěji naleznete v lesích vedle velkých řek a potoků. Má totiž rád vlhkou a bohatou půdu. Poznáte ho podle velkých svěže zelených mečíkovitých listů a kulovitého bílého květu na dlouhém stonku. Své využití nejčastěji najde u bílých jídel - polévek, omáček nebo masa. Hodí se také pro nevařená jídla, především pomazánky, bylinková másla nebo pro dozdobování hotových jídel, a to buď nadrobno nakrájený, nebo v celých listech. Medvědí česnek má navíc další velkou výhodu - na rozdíl od běžného česneku po něm nezůstává ne vždy příjemný odér v ústech.


Tymián


Středomořský voňavý zázrak se velmi podobá mateřídoušce, a to i svými vlastnostmi. Přidáním k masu, rybám, krémovým polévkám nebo omáčkám skvěle rozvinete chuť pokrmu. Tymián je báječný na vaření i pečení, kdy najde místo například u zeleninových koláčů nebo kišů. Svou cestu si nachází také do typicky českých pokrmů, jako jsou guláše, sekané nebo nádivky. Své skvělé chuťové vlastnosti si uchová jak sušený, tak zamražený. Má dobré účinky na naše zdraví, působí protizánětlivě, pomáhá s kašlem a nachlazením i celou řadou dalších zdravotních obtíží.

 


Libeček


Všestranný pomocník v kuchyni, kterému bývá přezdíváno “česká maggi”. Plody se hodí do nakládané zeleniny, oddenky ke kandování a lístky se uplatní jako koření například do polévek, salátů, či k dušenému i vařenému masu. Nebo ho můžete konzumovat jen tak - zkuste libeček velmi drobně nakrájet na chléb s máslem nebo sádlem. Takto posekaná nať chutná dobře například v rajčatových salátech, hodí se i pro nádivky a paštiky nebo pomazánky. Lahodný je i čerstvý kořen. Z něj je navíc možné připravit studený výluh, který zlepšuje trávení a zmírňuje střevní obtíže. Pokud do výluhu navíc přidáte list kopřivy, černého rybízu nebo květ tužebníku, jeho schopnosti se ještě zvýší.


Estragon


Estragon pochází ze střední a jihovýchodní Asie, kde můžeme jeho žluté květy vidět na slunečných stranách luk a mírných svahů. Díky tomu je častou součástí arménské a turecké kuchyně, zalíbení v něm však našli také Francouzi, kterým naložený do vinného octa slouží jako základ na přípravu proslulé omáčky béarnaise. Listy estragonu mají jemnou hořkosladkou kořeněnou chuť, bylinka se používá do bylinkových másel, nádivek, paštik, k bílému masu, ale také do omáček. Dobrou službu vykoná také při nakládání zeleniny (například okurek) nebo tvorbě vinných a ovocných octů. Pochoutkou je také estragonová hořčice. Estragon má blahodárný vliv na trávení a obecně byl ordinován jako bylinka, která pomáhá zvyšovat chuť k jídlu.


Šalvěj


Slavné babské ucho ze Saxany se dříve využívalo častěji než petrželka. Výrazná vůně a trpká chuť ji předurčuje k ochucení tučnějšího masa, které se pak lépe tráví. Vyzkoušejte šalvěj při přípravě vepřového masa nebo do vlastní originální omáčky. Ale nepřežeňte to s ní - ne nadarmo je její celý název šalvěj lékařská. Má opravdu zázračné účinky, jen je třeba nakládat s ní opatrně. Neměli byste ji užívat dlouhodobě a rozhodně si dejte pozor také v těhotenství a při kojení. V rámci jejích léčebných účinků vyzkoušejte kloktat odvar a zmírníte tak bolesti v krku. Má totiž protizánětlivé a antibakteriální účinky. Proto můžete také zkombinovat při horečkách právě šalvěj a heřmánek při přípravě čaje. S přídavky této léčivé byliny se setkáte také ve vlasové kosmetice, protože potlačuje tvorbu lupů.

 

Bazalka


Dnes je základem italské kuchyně. Její jméno v řečtině znamená ´královský lék”, není tedy divu, že voní jako žádná jiná a bazalkové pesto dodá šmrnc téměř každé omáčce na těstoviny. Vyzkoušejte bazalku například v receptu hovězího “po florentinsku”. Je to skvělá alternativa úpravy kližky jinak než „česky na guláš“. Podobně Italové zpracovávají i hovězí dršťky, které považují za velkou lahůdku. Přestože je bazalka spojována především s italskou kuchyní, které tvoří doslova základ, kdybychom chtěli vystopovat její původ, museli bychom cestovat 6,5 tisíce kilometrů na jihovýchod od Říma - do Indie. Ačkoli ji známe především jako koření, už naše babičky jí přisuzovali léčivé účinky v oblasti potlačení křečových bolestí či harmonizaci trávení.


Kerblík


Tak schválně, kdy jste naposled použili v kuchyni kerblík? Nikdy? Není se čemu divit, v našich končinách není příliš častý. Přesto je jednou z bylinek, které mají řadu pozitivních účinků. Ve staročeštině je kerblík známý také jako třebule nebo stokláska. Pořád nic? Nevadí. Původ kerblíku sahá až na východ Asie, na Kavkaz. Do Evropy se dostal z Říma, kde byl používán už ve starověku. Možná vás příjemně překvapí, když přidáte nasekaný kerblík do tvarohové pomazánky, nebo jím okořeníte zeleninu nebo skopové či kuřecí maso. Bylinku můžete použít podobně jako petrželku. Je zdrojem vitamínu C, železa a hořčíku. Kořenářky používaly odvar z kerblíku pro úlevu od únavy očí. Čaji je přisuzován pozitivní účinek při čištění krve, zažívacích obtížích nebo dokonce zánětu močových cest.


Máta


Mátu dobře znáte. Víte ale, že s největší pravděpodobností pochází z Anglie? Přes 500 druhů této bylinky se svěží mentolovou chutí využijete na sladko i slano. V horkých letních dnech není máty nikdy dost. Udělejte si při večerním posezení na terase mojito, ať už v tradiční nebo nealkoholické podobě. Osvěží také zeleninové saláty a nezaměnitelnou chuť dodá všem druhům masa. A kdyby vás rozbolel žaludek, připravte si z máty zázračný čaj na uklidnění. Tyto účinky má proto, že povzbuzuje vylučování trávících šťáv a působí protizánětlivě. Ve starých bylinkových příručkách byste se navíc dočetli, že podporuje správnou funkci žlučníku i slinivky a pomáhá při zánětech horních cest dýchacích.


Citrónová tráva


Tahle rostlinka je také známá jako citronela, ale správně se česky nazývá voňatka citronová. Pochází z Thajska a rozhodně je dobré poznat ji osobně. V kuchyni je tato exotická bylinka základem asijské kuchyně. Vypadá sice na první pohled jako pórek, ale chutná úplně jinak. Je nepostradatelná do thajských jídel. Citrónovou trávu vyzkoušejte například v kombinaci s kokosovým mlékem v receptu na thajské zelené kari nebo ji zkuste v kuchyni zkombinovat s jídly, do kterých používáte zázvor. Působí jako antioxidant, snižuje hladinu cholesterolu v krvi a pomáhá při horečkách. Až se budete potřebovat maximálně soustředit na důležitý úkol, zkuste si k práci udělat čaj z citrónové trávy a posuďte sami jeho účinky.

 
0 hlasů
Vaše hodnocení

Přidat názor

Ke článku nejsou žádné komentáře