Tak nám končí další kalendářní rok. Škola, kterou navštěvují naše slečny, ho uzavřela besídkou, na níž všechny vystupovaly.

Docela dobře si pamatuji na svá školní léta, kdy jsem jako žák základní školy nacvičoval Českou besedu nebo nejrůznější vánoční songy na podobnou akci, které se tenkrát říkalo školní akademie. Takže jsem si dokázal docela dobře představit, co náš dívčí triumvirát prožívá.

Protože jsem na základce patřil k té lépe prospívající části žactva (tím se nechci nijak chlubit, ale na druhou stranu zase díky tomu můžu dělat redaktora, práci, která mě nesmírně baví a naplňuje), takže jsem byl na akce tohoto typu vybírán a z vyučování uvolňován. A tohle privilegium si v předvánočním týdnu užívaly i naše tři holky.

Zatímco dvojčata nacvičovala taneční vystoupení na motivy „profláknutých“ ruských melodií, tak naše nejmladší se svými spolužáky trénovali v klasickém duchu českých vánočních koled. A řeknu vám, někdy to byl doma pořádný mazec, když se typicky ruské častušky mísily s rozjímavými tóny vánočních skladeb. Jenže nacvičovat se přece musí.

Jestli i dnes čekáte na nějakou nepředstavitelnou hlášku, kterými naši milé dámy lemují své pubertální aktivity, tak vás musím zklamat. Zarputilost a téměř i vážnost, s nimiž se vrhly do příprav a tréninku, nás s manželkou překvapily. Zatímco v minulých letech myslely hlavně na to, že se blíží prázdniny a Vánoce, tak letos bylo poprvé vidět, jak nám dospívají a rostou z nich zodpovědné dámy.

ČTĚTE TAKÉ:

Blog otce puberťaček: Jaké je české národní zvíře?

Blog otce puberťaček: Proč neměl Robinson mobil?

Blog otce puberťaček: Trenky budiž pochváleny!

Pro vaši informaci dodávám, že obě vystoupení, v nichž měla naše rodina zastoupení, se vydařila a dočkala se zaslouženého potlesku. Radost a spokojenost pak proběhla i u vánočního stromečku. Teď už se naše holky těší na Silvestra, až zase budou pozorovat gejzíry ohňostrojů oslavujících příchod nového roku. Přeji vám do něj jen to nejlepší a třeba i trochu zábavy u našeho „puberťáckého“ blogu.