Marta Ondráčková, kterou znáte ze Snídaně s Novou, píše pro náš magazín další sérii článků, tentokrát na téma: sny, sex, muži...

Muži přestávají mít koule. Pánové promiňte, ale kde je ten hrdina, který se za nás dokázal bít? Kde je ten rozhodný muž, který je schopen pronést „Miluji tě.“ Nebo „Nemiluji tě.“ Emancipace chlapy vykastrovala. Jen naše něžné pohlaví si toho nějak nevšimlo a nachází se stále častěji ve stavech totálního překvapení. Ano, jsme v očekávání. Nenaplněném.

Holčičky vyrůstají na pohádkách, ale chlapečkům se evidentně začalo před spaním předčítat z jiné literatury. Že by faktu? Ale, kde jsou ta fakta? Jak můžou být muži něžní a chápaví, když chtějí být především slavní a zdolávat mety nevztahové? Co tedy charakterizuje chlapa s velkým Ch dnešních dní? Měřitelné hodnoty, které přesahují klasických dvacet centimetrů. Úspěšnost v našich očích jim nestačí.

PSALI JSME:

SNY, SEX A MUŽI: Žena je šelma. Bez ohledu na věk

SNY, SEX A MUŽI: Druhá šance

Potřebují poplácat po rameni sami sebe. Možná se bojí bájného ženského zveličování. Ano, za spoustu vývojových neduhů chlapského světa si můžeme my samy. Někdy jsme totiž moc chápavé, moc tolerantní, moc vstřícné. Někdy je nás prostě moc. Ženy jsou rády stínem, za postavou hrdiny, který, než vyrazí do světa klátit draky, uvaří nám kávu do postele. A muži neradi na tento stín při svých každodenních bojích myslí.

Ale když nastane nepříznivá konstelace, něco se jim nedaří, nenacházejí cestu k patřičnému soustředění na tíživější úkoly, než je ráno připravit chutné toasty, jsme tím vinny my. A přichází moment pravdy. Jsme duševně připravené přijmout verdikt, který se už několik dní, či týdnů, rýsuje na čele našeho oslavovaného. On je přitom zahalen do mlčení, ošívání, nechuti k čemukoli. A když, tak chuti velmi vlažné. Kdy muži ztratili schopnost mluvit o vztazích? A měli ji vůbec někdy?

Pokud ano, ztratili ji možná proto, že jsme jim kdysi dávno chtěly ulehčit. Začaly jsme se stavět samostatnými. A tím jsme ukřižovali naši společnou potřebu sdílení toho, co je jen naše. Převzaly jsme výsostně chlapské úkoly proto, že jsme chtěly být vstřícné a osekaly jsme přitom společnou vstřícnost jen na ženské vztahy. Muži si přestali uvědomovat. Nemluví, neřeší a ve výsledku se jen smiřují s tím, že když dojde k nefunkčnosti, dají nám pauzu a sami si dají česnekovou pomazánku.

ČTĚTE TAKÉ:

Neodpornější jídla vašeho života

Nová postava v Ordinaci: je to rebel!

VÁŠ PŘÍBĚH: Manžel je hezoun. Je to prokletí!

Pauza a zvolnění nebolí, podle chlapského měřítka. Nefunkční vztah kolikrát ani mužský mozek neodhalí. Stačí mu občasné fyzické teplo. Místo soužití proto kolikrát plujeme v ambulantním vztahu, který respektujeme, protože se konejšíme tím, že z toho nakonec něco víc přeci jen bude. Ale děláme to kvůli sobě, nebo kvůli nim? Děláme to proto, že nám na tom záleží. Že se proberou, že si to uvědomí. Ano, pánové si to uvědomí, ale když už je pozdě.

A najednou ona výše zmíněná komunikace chybí. Snad si muži nevybírají mrchy proto, že je to zábavnější, ale proto, že je to jednodušší. Ostatně, kdyby víc komunikovali, spotřeba alkoholu a kávy by notně poklesla. Vymizely by totiž z našich životů nekonečné dívčí sedánky. Neměly bychom co rozebírat.

Nemohly bychom se ptát, jestli opravdu netouží po tom nedělním obědě a štrůdlu. Nedivily bychom se jejich neustálým úskokům a nevznikala by v nás falešná naděje. Protože žena dokáže být šťastná i bez muže, už jen proto, že o něm může neustále mluvit bez jeho přítomnosti. Ale muži bez žen? Byť příležitostně, nejsou muži.

Podívejte se také na osobní facebookový profil Marty Ondráčkové