Naše čtenářka Romana je v šoku. Její manžel se vrátil k milence, i když svatosvatě přísahal, že s tou ženou navždy skončil. Romana se rozhodla pro pomstu!

Prožila jsem si peklo, které před půl rokem, aspoň jsem se domnívala, definitivně skončilo. Ostatně manžel přísahal, že už nikdy... už nikdy... Vypadalo to nesmírně věrohodně. Uvěřila jsem a naletěla. Nechápu, jak jsem mohla být ve svém věku (je mi 34) tak trestuhodně naivní.

Trápení neskončilo

Vysvětlení spatřuji v tom, že člověk uvěří tomu, čemu uvěřit chce. A já jsem zoufale toužila uvěřit, že moje trápení skončí... Máme čtyřletou dceru, doslova vymodlenou, delší dobu se mi nepodařilo otěhotnět. Když se narodila, říkala jsem si, že se stal zázrak a že teď už budu jenom šťastná.

Přihodilo se i vám něco úžasného či dramatického? Pak svůj příběh napište na: soutez@doma.cz, uveďte jméno a adresu. Autor zveřejněného příběhu získá parfém Outspoken Intense by Fergie od Avonu. Více na avoncosmetics.cz

Rozhodla jsem se jí věnovat na sto dvacet procent a pracovat jít až v době, kdy už bude mít moje holčička za sebou první třídu. Můj muž se vším souhlasil a dokonce ještě prohlásil, že je obdivuhodné, jaká jsem vzorná matka. A že ho ty chladné ženy upřednostňující kariéru odjakživa rozčilovaly.

(Foto: profimedia.cz)

To doopravdy řekl. To byla malá ještě miminko, je to dávno. Škoda jen, že jsem si jeho komické prohlášení nenahrála. Poněvadž o několik let později si našel přesně takový typ milenky: přehnaně emancipovanou kariéristku, která pracovala ve stejné firmě jako on. Děti neměla - děti zdržují od práce a brzdí kariéru, že?

ČTĚTE TAKÉ:

VÁŠ PŘÍBĚH: Můj táta není můj táta, a neví to!

VÁŠ PŘÍBĚH: Manželovi se líbí muži

ŠEST DŮVODŮ, proč už nikdy nezavolá

VÁŠ PŘÍBĚH: Bojím se exmanžela. Pronásleduje mě

Dověděla jsem se to z anonymního dopisu, ale ten dobrák, co jej sesmolil, mi neřekl novinku, jen potvrdil moje pochmurné tušení, opřené o dlouhé vlasy na pánském saku, sáhodlouhé telefonáty (údajně pracovní) a pozdní příchody.

Byla jsem zraněná

Tehdy jsme to vyřešili překvapivě rychle. Můj muž nezapíral, přiznal, že to trvá několik měsíců (blíže to nespecifikoval, ale tipuji to nejméně na půl roku či více) a krátce poté, co jsem obdržela onen anonym, to skončilo.

Mluvil podle mne pravdu, vše nasvědčovalo tomu, že se rozešli. Udělali jsme tlustou čáru a jelo se dál. Byla jsem neskutečně zraněná, ale snažila jsem se nedávat to najevo a nést to statečně.

(Foto: profimedia.cz)

Ale dobře jsem věděla, kdo je ona, nebylo obtížné si to zjistit. Krásná podniková právnička, jejíž úctyhodné příjmy nebyly ničím ve srovnání s gáží jejího chotě, podnikatele s politickou minulostí. Děti neměli, zato soupis jejich nemovitostí by vydal na román. Ale on zřejmě příliš mnoho pracoval a panička se začala nudit.

Anonymní dopis číslo dvě

Snažila jsem se na ni myslet co nejméně nebo vůbec, až doteď, kdy se k sobě vrátili. Někdo se totiž dojemně stará, abych byla takzvaně v obraze, a když jsem otevírala ten dopis, věděla jsem, co v něm bude, a tušila, že bude mít zase pravdu.

Večer jsem dala dceru spát, nalila víno (vyndala jsem jen jednu sklenku, zas už jsem byla sama doma), dívala se na usínající sídliště a dospěla k rozhodnutí, že se té ženské pomstím.

Den nato jsem si domluvila schůzku s jejím manželem. Docela fešák, musím říct. Bylo mi ho líto, ale tu ránu jsem mu zasadit prostě musela. Vrtěl hlavou, lapal po dechu, nalil si panáka. A já jsem si v duchu řekla: Teď možná o pár nemovitostí přijdeš, ty zmije! Ale že bych se cítila šťastná, to jsem se tedy necítila...