Osud se s nimi nemazlil, přesto chtějí žít jako každý jiný manželský pár. Podívejte se na VIDEO.

Neuvěřitelný příběh píše život manželům Celým z Jihlávky. Potýkají se hned s několika závažnými zdravotními handicapy.

Hned s několika závažnými handicapy se potýkají manželé Sarah a Jiří Celí z vesnice Jihlávka na Jihlavsku. Ona se narodila prakticky bez rukou, on ve čtyřech letech přišel při těžkém úrazu o nohu. Přesto se obdivuhodně perou s osudem.

ČTĚTE TAKÉ:

VÁŠ PŘÍBĚH: Chodím s klukem své dcery

VÁŠ PŘÍBĚH: Manžel má milenky. Jsem bezradná

Hned s několika závažnými handicapy se potýkají manželé Sarah a Jiří Celí z vesnice Jihlávka na Jihlavsku. Ona se narodila prakticky bez rukou, on ve čtyřech letech přišel při těžkém úrazu o nohu. Přesto se obdivuhodně perou s osudem.

Manželé Celí se totiž rozhodli krutému osudu vzepřít – už jen tím, že právě oni dva spolu uzavřeli sňatek. "Snažíme se zkrátka žít jako zdraví a handicapy si nepřipouštět,“ říká Sarah. Přitom právě ona to má v životě mnohdy opravdu těžké. Trpí  fokomelií, vrozenou chorobou, která v šedeátých letech postihla asi šest tisíc lidí po celém světě. Způsobil ji nežádoucí účinek tehdy nevyzkoušeného léku na bolest: thalidomidu. Následky působení této látky jsou hrůzné. Postiženým zcela chybí paže nebo holeně a lýtka.

Paní Celá se narodila bez obou rukou, z ramenou jí vyrůstají jen prsty. "Prsty jsou částečně nepohyblivé, nedá se s nimi příliš mnoho dělat,“ říká. Přesto se snaží zapojit do běžného života. "Vychovala jsem dvě děti, syna a dceru. Dnes se s manželem staráme o malé hospodářství, máme husy, kozy, psy. Pro vlastní potřebu si děláme kozí sýry,“ říká Sarah Celá. Na Vysočinu se s manželem před několika lety přestěhovali z Kroměříže, prý za lepším ovzduším.

Některé věci Sarah Celá samozřejmě nezvládá. Měla skvělého pomocníka, speciálně vycvičeného asistenčního psa. Jenomže ten před několika týdny zemřel. "Je to velká ztráta, pomáhal mi s oblékáním a svlékáním, podával věci, které mi spadly na zem, dokonce i vyndaval věci z pračky nebo ledničky,“ líčí Sarah Celá. I proto jí pes moc chybí, i když jí pomáhají manžel s dcerou. „Už to ale vypadá, že mi v centru Pomocné tlapky cvičí nového. Pojedu se na něj podívat, jestli si spolu budeme vyhovovat,“ dodává.

Nemyslet na své postižení se snaží i její manžel. Ve čtyřech letech přišel po pádu do zemědělského stroje o nohu. "Už mi nechybí, vlastně bez ní žiju celý život. Zvykl jsem si,“ říká. I on se spolu se ženou stará o hospodářství. Rád by ovšem něco víc. „Chtěl bych pracovat, ale nedaří se mi najít práci. Je krize a zaměstnavatelé mají plno,“ říká.

A jeho žena? Té se prý její sen už asi nikdy nesplní. "Chtěla bych řídit auto, ale to mi bohužel ruce nedovolí."

Tento příběh nám poskytli manželé Celí. Těšíme se i na ten váš. Pište na adresu: redakce@doma.cz.