Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »

Železo je v jídelníčku malých dětí důležité, a přesto tolik podceňované. Přečtěte si, co vše dětem může hrozit, I jak deficit vhodně dohnat.

Už miminkům chybí železo! Často i chybou, kterou dělá spousta matek

Kojenec
zdroj: Getty Images Kojenec
aktualizováno 28.01.2019, 16:32 | 28.01.2019, 16:32 | doma.cz

Železo je v jídelníčku malých dětí důležité, a přesto tolik podceňované. Přečtěte si, co vše dětem může hrozit, I jak deficit vhodně dohnat.

Anémie z nedostatku železa je nejčastějším výživovým deficitem v rozvojových i rozvinutých zemích. Kojenci a batolata představují obzvlášť rizikovou skupinu, protože nedostatek železa během tohoto období může vést k vážným zdravotním následkům. Prevencí anémie u malých dětí je kojení, podávaní stravy bohaté na železo a vitamin C a vyhýbání se podávání nadměrného množství kravského mléka.

 

Mezi nejvíce ohrožené skupiny patří děti do dvou let věku, dívky v období adolescence, těhotné ženy a senioři. Kojenci a batolata představují obzvlášť rizikovou skupinu, protože nedostatek železa v tomto věkovém období může vést k opožděnému neurokognitivnímu vývoji.

 

Jaké děti jsou nejvíc ohrožené?

 

„Mezi rizikové faktory nedostatku železa a anémie z nedostatku železa u kojenců a batolat patří nízká porodní hmotnost, předčasné podvázání pupeční šňůry, mužské pohlaví a nízký socioekonomický status,“ vyjmenovává Jana Kráľová. Novorozenci s nízkou porodní hmotností mají vysokou potřebu železa z důvodu rychlého růstu a nízkých zásob železa při narození.

 

Novorozeně
(Foto: Getty Images)

 

Pozor na kravské mléko

 

Mezi dietní rizikové faktory patří nedostatečná konzumace masa, případně potravin obohacených o železo a nadměrná konzumace kravského mléka. Kravské mléko sice obsahuje přibližně stejné množství železa jako mateřské mléko, kolem 0,5 mg/l, jeho vstřebatelnost je však jen 10% v porovnání s mateřským mlékem, u kterého je vstřebatelnost až 50 % z důvodu přítomnosti vitaminu C a bílkoviny laktoferinu.

 

Nízká vstřebatelnost železa z kravského mléka je daná obsahem vápníku, který snižuje vstřebávání železa. Mateřské mléko sice také obsahuje vápník, ale v podstatně nižší koncentraci než kravské mléko. Konzumace kravského mléka též vede k mikroskopickému krvácení do střev, které se objevuje u přibližně 40 % jinak zdravých kojenců a mizí obvykle do jednoho roku věku dítěte. Nadměrné podávání kravského mléka, obzvláště kojencům, je proto významným rizikovým faktorem vzniku anémie z nedostatku železa.

 

Kravské mléko by proto nemělo být hlavním mléčným nápojem a u batolat by nemělo překročit dávku 500 ml/den. Nevhodné je i podávaní nápojů rostlinného původu (např. rýžových, mandlových, sójových) či zelených a černých čajů, které nejsou významným zdrojem železa a negativně ovlivňují jeho vstřebatelnost. Z uvedeného vyplývá, že pokud malé dítě nemůže být krmeno mateřským mlékem, je vhodnější podávat náhrady mateřského mléka než kravské mléko či jiné nápoje rostlinného původu. Náhrady mateřského mléka se sice vyrábí z kravského mléka, ale jsou obohacené železem.

 


Jak dlouho je zdravé kojit?

 

Správná výživa je důležitá pro zdraví, růst, psychosociální vývoj dítěte i prevenci anémie z nedostatku železa. Kojení je nejlepším způsobem výživy dítěte a přináší mnohé výhody pro dítě i pro matku. Světová zdravotnická organizace WHO doporučuje výlučné kojení po dobu 6 měsíců a následně zavádění příkrmů za současného kojení 2 roky a déle.

 

Po ukončeném 6. měsíci je důležité za současného pokračování kojení zavádět příkrmy, protože samotné mateřské mléko už přestává pokrývat potřebu energie a živin, obzvláště železa. Maso by se mělo podávat dobře uvařené, nejdřív v množství jedné polévkové lžíce. Postupně se dávka masa navyšuje na 2 polévkové lžíce šestkrát týdně, a to v přibližně v osmém měsíci věku dítěte. Po prvním roce by se maso, ryby či drůbež měly podávat denně.

 

Strava by měla být pestrá, aby byla pokryta potřeba všech živin. Pokud i přes preventivní opatření ve výživě nebo z jiných důvodů je u dítěte lékařem diagnostikována anémie z nedostatku železa, je nutno ji korigovat preparáty železa.

 

Kojení
(Foto: Getty Images)

 

Proč železo potřebujeme?

 

„Železo je esenciální mikroživinou potřebnou pro správné fungování lidského organizmu. Podílí se na metabolismu, funkci oxidázových systémů, syntéze hormonů a pojivových tkaní, funkci a vývoji nervové soustavy a antioxidační aktivitě,“ popisuje Mgr. Jana Kráľová z Ústavu ochrany a podpory zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.


Lidský organizmus v dospělosti obsahuje přibližně 3 g železa, přičemž nejvíce je zastoupeno v hemových proteinech, v hemoglobinu a myoglobinu. „Pomocí hemoglobinu v červených krvinkách přenáší železo kyslík a oxid uhličitý mezi plícemi a tkáněmi. Myoglobin slouží jako zásoba kyslíku ve svalech. Dále se železo nachází v zásobních proteinech (feritin, hemosiderin) a enzymových systémech (cytochromy, kataláza atd.). Jen velmi malé množství železa je součástí transferinu, hlavního transportéru železa v lidském organizmu,“ vysvětluje, Mgr. Veronika Suchodolová z Ústavu ochrany a podpory zdraví.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Nemazlíte se s miminkem? Pozor, bude vnitřně nejisté
5 jednoduchých triků pro zdravější jídelníček vašich dětí
12 tipů, jak přimět děti zdravě jíst


Kde najít nejlepší zdroje železa?

 

Železo je v potravinách přítomné v hemové a nehemové formě. Hemové železo se vyskytuje jen v potravinách živočišného původu (maso, ryby, drůbež) a jeho absorpce může být až 25 %. Nehemové železo se nachází v potravinách rostlinného (luštěniny, sušené ovoce) i živočišného původu (vejce), přičemž jeho absorpce je nižší, kolem 3–8 %. Absorpci nehemového železa je však možno zvýšit pomocí peptidů masa, tzv. meat factor, kyseliny citrónové a vitaminu C (v paprikách, rybízu, brokolici, růžičkové kapustě, kiwi, květáku a jahodách, v zimě se spolehněte na hlávkové zelí, pomeranče, citrony a brambory). Taktéž laktoferinu, přítomného v mateřském mléku. „Fytáty (luštěniny, obiloviny), polyfenoly (čaj, káva, obiloviny)
a vápník naopak absorpci nehemového železa snižují,“ varuje Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství.

 

Snídaně
(Foto: Getty Images)

 

Kolik železa vaše tělo potřebuje?

 

Potřeba železa závisí na mnoha faktorech, hlavně na věku, pohlaví, růstu a ztrátách železa.


* U starších kojenců a batolat se doporučená denní dávka železa pohybuje v rozmezí od 7 do 11 mg.
* Děti do šesti let by měly dostávat 7-8 mg/den, děti 7-9 let pak 10-11 mg/den. Děti nad deset let a dospívající mládež si vystačí s 11-15 mg/den.
* Doporučená denní dávka železa u těhotných a kojících žen se pohybuje v rozmezí 16-30 mg/den u těhotných a 16-20 mg/den u kojících žen.
* 16 mg je množství vhodné pro premenopauzální ženy
* Dospělým by mělo stačit 10-16 mg/den.


Únava, bledost a poruchy spánku? Možná máte anemii

 

Při dlouhotrvajícím nedostatku železa dochází k anémii. Anémie z nedostatku železa je stav charakterizovaný nízkou hladinou hemoglobinu a přítomností malých červených krvinek, čímž dochází k omezenému transportu kyslíku v krvi. Mezi klinické příznaky patří bledost, únava, snížená imunita, ztráta chuti k jídlu, poruchy spánku či poruchy kognitivních a motorických funkcí. Při diagnostice anémie z nedostatku železa se sledují hodnoty hemoglobinu a hematokritu pro daný věk a pohlaví, hladina železa, hladina feritinu, saturace transferinu či celková vazebná kapacita železa v krvi.

 
0 hlasů
Vaše hodnocení

Přidat názor

admin88 03:51 30.01.2019
I really need such helpful parenting experiences. Thank you for sharing. I will regularly follow your post.
[url=https://happywheels8.com]happy wheels[/url]
pikachu88 03:49 30.01.2019
I really need such helpful parenting experiences. Thank you for sharing. I will regularly follow your post. <a href="http://slitherio-o.com">slither io</a>