Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »

Chtěla bych se s vámi podělit o můj porod, který jsem zažila před více jak třiceti lety, napsala nám naše čtenářka Marie.

VÁŠ PŘÍBĚH: Týden jsem v sobě nosila mrtvé miminko

Smutek
zdroj: Thinkstockphotos Smutek
aktualizováno 17.08.2017, 00:43 | 17.08.2017, 00:43 | doma.cz / čtenářka

"Chtěla bych se s vámi podělit o můj porod, který jsem zažila před více jak třiceti lety," napsala nám naše čtenářka Marie.

V prvním těhotenství jsem od čtvrtého měsíce začala páchnout rybinou. Doktor říkal, že je to normální. Ovšem na konci šestého měsíce jsem měla pocit, že cítím zvláštní pohyby. To jsem ještě netušila, že jsou to stahy dělohy při mrtvém miminku. Jednoho dne jsem dostala teplotu a šla za doktorkou. "Ale to je normální," řekla mi.

 

Jenže mně se to nezdálo, a tak jsem šla znova na gynekologii. Doktor mi změřil břicho krejčovským metrem a ubral mi na těhotenské průkazce dva měsíce. Podotýkám, že manžel byl na vojně a já měla rodit 2. května. Byla jsem si naprosto jistá, že jsem otěhotněla v srpnu, ale byl únor a lékař mi napsal, že jsem v pátém měsíci.

 

 

Poslal mě na ozvy, protože tehdy ještě nebyl ultrazvuk všude, jako je tomu dnes. V nemocnici mě poslouchali, ale nic neslyšeli. Sestra, která byla zvědavá na srdíčko dítěte, byla zklamaná. "Tak vás pošleme do Vítkovic, tam je ultrazvuk. A nebrečte, dobře to dopadne," tvrdila mi, ale já věděla, že je to konec.

 

ČTĚTE TAKÉ:

VÁŠ PŘÍBĚH: Náš vztah byl plný NEVĚRY a LŽÍ
VÁŠ PŘÍBĚH: Nemůžu zapomenout na první lásku...už devět let
VÁŠ PŘÍBĚH: Z nevinného sexu se vyklubal stalking

 

Tak jsem jela autobusem do Vítkovic. Tam mi doktor patologického těhotenství řekl, že vidí jen hlavičku a zbytek tělíčka je rozložený. "Ale je pátek, tak se dostavte do nemocnice v pondělí". No tak jsem jela domů, víkend probrečela a v pondělí se dostavila do nemocnice."Hm, vy že jste v pátém měsíci? Vždyť nemáte žádné břicho!" Bodejť bych měla, když jsem v sobě nosila týden mrtvé miminko. Ale tohle všechno jsem si dala dohromady až pak.

 

Napište nám svůj příběh

Prožila jste něco zajímavého?
Vydal by váš život na knihu nebo film?
Prožíváte trápení a potřebujete se vypovídat a o své starosti se podělit?
Nevíte si rady a možná by vám pomohl nestranný názor - třeba našich čtenářek?

 

Napište nám svůj příběh a pošlete ho na redakce@doma.cz. Ty nejzajímavější příběhy píše sám život, nebuďte na ně sama.

 

"No, nemáme místo, tak vás dáme na přistýlku pod okno, až se něco uvolní". V poledne mi dali jakousi polévku a jelikož bylo pacientkám horko, ležela jsem v únoru pod otevřeným oknem. V noci mně bylo děsně zle a šla jsem za sestrou, ať mi něco dá. "Ale to nemohu, to jsou stahy, musíte to vydržet. Máte ještě týden čas." Ráno, když se o půl šesté střídaly směny, mi bylo tak zle, že jsem to znova řekla sestře. Prý se uvolní místo a dají mě na jiný pokoj. Najednou jsem letěla zvracet do umyvadla na pokoji. Pak jsem cítila tlaky. "Já rodím, zavolejte někoho," řvala jsem na sestru. "Ale vy nerodíte, jen potrácíte," sdělila mi nevrle. Mezitím ze mě něco vyklouzlo."Ne, nedívejte se, je to ošklivé," křičela sestra. "Dejte to ke spalovně, a vy buďte ráda, že to šlo tak rychle, maminky tu nosí mrtvý plod i týden," dodala sestra. Jenže já ho v sobě týden nosila...

 

 

Tak to je moje první těhotenství. A druhé? To by bylo také na dlouho. Naštěstí to dobře dopadlo, ale porod byl veden velmi neodborně.

6 hlasů
Vaše hodnocení

Přidat názor

Katka 18:11 17.08.2017
Zažila jsem něco podobného před 29lety. Čekala jsem první dítě a těšila se. Od pátého měsíce mi bylo divné,že mi neroste břicho a že cítím velmi slabé pohyby.Podle lékaře bylo ale vše v pořádku. Na Štědrý den jsem dostala bolesti.Byla jsem v sedmém měsíci.Sanitka mě odvezla do porodnice. Při vyšetření ze mě najednou vyklouzlo" něco."Nastala panika.Pak ošetření a vyčištění.Byla jsem zoufalá,ale všichni se ke mně chovali moc hezky.Po pitvě se ukázalo,že v pátém měsíci přestalo miminko růst a pár dní jsem ho nosila mrtvé.Hrozila mi otrava krve.Naštěstí to dobře dopadlo,ale dlouho jsem se trápila.Jedna úžasná sestřička u mě seděla celou noc a říkala,ať nepláču,že budu mít určitě vagón dětí.Měla pravdu.Během 17let jsem porodila krásných a zdravých 8dětí,6kluků a 2holčičky.Díky Bohu.Ale na svoji první holčičku a na to ,co jsem prožila ,nikdy nezapomenu.A soucítím ze všema maminkama, které prožily bolest že ztráty miminka.A taky vím,že život je DAR a neměl by ho nikdo ničit.