Milujete maso, ale všude narážíte na výstrahy, že kvůli němu nezhubnete? Omyl! My vám ukážeme, že i maso vám s váhou může pomoci.

Na dnes připadá Popeleční středa, kterou začíná předvelikonoční půst. Patříte mezi lidi, kteří si svůj jídelníček bez masa nedokážou představit ? Výživový poradce Ing. Ivan Mach nám prozradil, jaké množství je pro náš organismus zdravé a prospěšné. Z praktického hlediska jistě oceníte kalorickou tabulku nejrůznějších druhů masa, podle níž se můžete při dietě řídit. Objevte skvělé slevy na hubnutí!

Vysoká konzumace masa a masných výrobků, nejednou považovaná za synonymum blahobytu, bývá dietology naopak odsuzovaná jako jedna z hlavních příčin nadváhy. Z druhé strany právě bílkoviny z masa, ale i vajec a mléka, jsou nejcennějšími zdroji stavebních látek svalů – aminokyselin, které jsou pro nás nezbytné zejména v období růstu, při sportování nebo zvýšené námaze. Je omezený příjem masa v souladu s nejnovějšími poznatky vědy? Maso - ano či ne? To není dobře položená otázka. Ptejme se spíše: jaké maso a proč?

Základní kritérium – tuk

Bílé maso je netučné? Vybírejte pečlivě

Např. kuřecí maso, které patří i s další drůbeží mezi tzv. bílá masa, obsahuje v průměru asi 1,5krát více tuku než krůtí maso. Je však z tukového hlediska vždycky „lepší“ než tzv. masa červená např. vepřové, hovězí, telecí a skopové? Když si vezmeme jedno kuřecí stehno, tedy 150gramovou porci, najdeme v ní překvapivě více tuku než ve výběrovém zadním hovězím, svíčkové, v hovězí pleci a dokonce víc než ve vepřové panence či kýtě.

ČTĚTE TAKÉ:

Triky, jak získat RYCHLEJI super krásné bříško

Jak bezpečně shodit 5 kilo za měsíc

10 skrytých viníků, kvůli kterým nám roste břicho

(Foto: profimedia.cz)

Proto ještě neznamená, když se v rodinné kuchyni orientujeme pouze na bílé maso, že s ním přijímáme méně tuku než z mas červených. Tím důvodem, proč může být i drůbeží maso tučnější, než jsme čekali, je kůže, která pečená nebo grilovaná právě u kuřat, hus, krůt a kachen tolik chutná.

(Foto: profimedia.cz)

A i když z drůbeže chřupavou kůži stáhneme (raději až po upečení, maso se s ní lépe propeče a zůstane šťavnatější), ještě to neznamená, že jsou všechny drůbeží porce bez kůže stejně tučné. Kuřecí křídla jsou například tučnější než prsíčka, i když je zbavíte kůže. Pozor na drůbky – směs bílého masa, vnitřností a kůže – které s oblibou přidáváme do polévek a rizota. Jsou až 5krát tučnější než kuřecí prsa bez kůže!

Jak je to s červeným masem

Obecně platí, že červené maso ze hřbetu bývá tučnější než porce z kýty, ale s jednou důležitou výjimkou. Maso s vůbec nejnižší tučností, za to o nejvyšší jakosti (nikdy nezalézá do zubů a opravdu se rozplývá na jazyku, když je dobře připravené), najdeme na zadní části trupu pod hřbetem. U hovězího se mu říká svíčková nebo též anglická pečeně, někdy nízký háček, u vepřového panenka nebo panenská pečeně. Myslíte si však, že tyto druhy masa jsou spotřebiteli nejvíce vyhledávány, ať už pro chuť nebo nízkou tučnost?

Právě naopak, přestože jsou nejkvalitnější, jejich spotřeba činí vzhledem k ostatním porcím jatečního masa jen několik málo procent. Příčina je jasná - vysoká cena. Jako průměrní spotřebitelé obvykle na nedostupnou kvalitu rezignujeme – u hovězího na roštěnky a hovězí plátky ze zadních částí, u vepřového na řízky z kýty. I když z nich vyřežeme veškerý zjevný tuk ve formě viditelných bílých okrajů, musíme počítat s tím, že i tato poměrně libová masa jsou až o 30 % tučnější než průměrné kuřecí maso bez kůže a dokonce 2krát tučnější než tukový unikát – krůtí prsa, která obsahují pouhá 2-4 % tuku.

Maso ano, ale méně tučné porce, střídat druhy masa i úprav, nikomu nenutit, co si zošklivil, ale nabízet stále nové alternativy mas a jejich úprav - to je hlavní krédo dietologa Ivana Macha.

Ryby a zvěřina – dobrá trefa

Ale bohužel stále nedoceněná. Zvěřina není tučná (maso z divokého kance je mnohem méně tučné než vepřové), přitom je chuťově zajímavější než klasická červená a drůbeží masa. Její dostupnost je však pro moderního spotřebitele, který nakupuje v super- a hypermarketových kolosech, značně omezená a její konzumace obvykle pouze sváteční. Málokdo tedy může dlouhodobě profitovat z její nízké tučnosti. I složitost úpravy bývá pro leckoho překážkou.

Ryby jsou dražší, protože rybí maso se rychle kazí a musí se na celé cestě ke spotřebiteli (a ta někdy bývá pořádně dlouhá) stále chladit. Rybí konzervy, které jsou nejjednodušším a také nejlevnějším řešením požadavků dietologů na zvýšení konzumace ryb, nejsou to pravé ořechové, alespoň ne z chuťového hlediska. Nejsou v nich sice ostré kostičky, což bývá nejčastější důvod jejich chvály, ale chuťově je lze vylepšit už jen velmi obtížně. Obvykle je konzumujeme jako rychlou večeři, svačinu, a jen výjimečně jako základ pro rychlou pomazánku nebo zeleninový salát s rybami.

(Foto: profimedia.cz)

Stále v Čechách platí, že konzumace pouhých 5 kg ryb na hlavu a za rok (v Dánsku např. 24 kg!) není rovnoměrná a realizuje se vlastně až v závěru roku díky tradici Vánoc, jíž se držíme jako čerti košile.

Ryby jsou ceněny nejenom z hlediska nejnižší tučnosti ze všech druhů mas (alespoň některé, jako např. tuňák, nikoliv však úhoř či losos), ale především díky obsahu protikřivičného vitaminu D, nezbytného zejména v období růstu, a tzv. omega-3 nenasycených mastných kyselin, které hlavně prospívají tolik v dnešní době exponovanému kardiovaskulárnímu systému. Tyto přednosti rybího masa však musíme hledat pouze v mořských rybách.