Některé z fanoušků 3D filmů může potkat v kině zklamání. Zjistí totiž, že nejsou trojrozměrný obraz schopni vnímat.

Spolu s mohutnou vlnou zájmu, kterou vzbudil film Avatar, začali být na 3D promítání zvědaví i ti, které dříve nijak zvlášť nelákalo. Některé z těchto natěšených fanoušků však může potkat v kině zklamání. Zjistí totiž, že nejsou schopni vnímat 3D obraz, uvádí server ulekare.cz.

I naše oči musí být 3D

Zatímco většina lidí si myslí, že pro potěšení z trojrozměrného obrazu stačí vlastnit novou 3D televizi nebo se vypravit na správné promítání do kina, oční lékaři mluví i o něčem jiném. Také naše oči musí být "3D“, aby dokázaly plně vnímat trojrozměrný obraz. V případě Avatara toho musí být schopné po celou dobu vysílání, které není zrovna krátké – dvě hodiny a čtyřicet minut.

3D verze Avatara se skládá ze dvou obrazů promítaných na plátno. Každý z těchto obrazů vnímáme jedním okem a do jednolité trojrozměrné podívané jsou pak obrázky spojovány až díky našemu mozku. Pro mozek je však velmi obtížné nebo rovnou nemožné spojit oba obrazy, pokud jeden z nich není okem vnímán zcela správně. Z toho vyplývá, že ne každý návštěvník kina nebo šťastný majitel 3D televize musí být nutně schopen užít si revoluční 3D podívanou.

(Foto: profimedia.cz)

Ne každý vnímá svět "stereo“

Podle lékařů existuje celá škála zrakových obtíží, které mohou působit jako překážka sledování trojrozměrného promítání. Problémy se sledováním 3D obrazu se mohou projevit i bolestmi hlavy nebo zkrátka promění sledování napínavého filmu ve velmi nepohodlný a nepříjemný zážitek. Podle odborníků až 56 procent diváků ve věku mezi 18 a 38 lety má určitou poruchu schopnosti současně pozorovat oběma očima (tzv. binokulárního vidění), která jim může působit potíže při sledování 3D filmů. Navíc přibližně 5 procent populace trpí tupozrakostí a/nebo šilháním, které sledování 3D zcela znemožňují.

Pro některé lidi s porušeným binokulárním viděním však existuje šance na zlepšení. Pomocí speciální terapie je totiž možné naučit prostorovému vnímání i některé z těch, pro něž bylo až dosud "stereovidění“ světa něčím neznámým, uvádí server zeleny-zakal.cz. Na sledování 3D si po čase mohou zvyknout i lidé, kteří při trojrozměrných projekcích zpočátku pociťovali nevolnost nebo závrať.