Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »

Až dvě třetiny lidí trpí syndromem vyhoření!

Strašák syndrom vyhoření: 12 rad, jak s ním bojovat a odvrátit nejhorší

Ovládat čas
zdroj: Thinkstockphotos Ovládat čas
aktualizováno 11.11.2014, 15:21 | 11.11.2014, 15:21 | Doma.cz/trm

Až dvě třetiny lidí trpí syndromem vyhoření!

Statistiky hovoří jasně: Až dvě třetiny Evropanů potká v nějaké míře syndrom vyhoření. Nejčastěji ve věku kolem padesáti let, jedná se ve větší míře o muže, kteří nejsou schopni akceptovat, že ztrácí výkonnost, a spíše o střední management, jež neumí delegovat práci.

 

„Lidé ztratí radost ze života, chuť k čemukoliv, do práce chodí s nechutí, stahují se čím dál více do ústraní, může přijít fyzický i psychický kolaps a dokonce i myšlenky na sebevraždu,“ varuje psychoterapeut Günter Ifkovitz z léčebného hotelu Larimar v rakouském Stegersbachu, který se zabývá metodami pomoci při syndromu vyhoření.


Syndrom vyhoření hrozí, spojí-li se některé z těchto rizikových faktorů: touha po moci nebo hromadění majetku, strach z nezaměstnanosti a nedostatku financí, zvyšující se obsahová i časová náročnost povolání, noční služby, špatné pracovní klima, osobní problémy s partnerem, při výchově dětí či péči o staré rodiče atd.

 

Syndrom vyhoření - 5
(Foto: oficiální zdroj)


„To vše se váže na naši individuální osobní strukturu, kdy si nedokážeme stanovit hranice, všechno bereme na sebe, věci nedelegujeme a podobně. Záleží pak na délce přetížení a stádium syndromu vyhoření stanovujeme podle dvanáctistupňové škály,“ popisuje Günter Ifkovitz část vstupní diagnostiky metody, kterou vytvořil.

 

21 dnů ke změně a plán na několik let


Terapie tady trvá tři týdny, protože je prokázáno, že změnit zvyky dokážeme po 21 dnech. „Nejprve je nutno sejmout z každého skořápku, kterou jsou myšleny naše role v životě, pozice v práce, požadavky, které na nás klade okolí – v podstatě všechny věci, u kterých si říkáme „musím, měla bych, je nutné...“ To je pohon, jenž nás pořád tlačí dopředu, chceme víc a víc, myslíme si, že můžete pracovat sto hodin týdně, pak v pohodě zvládneme i rodinu a všechno ostatní,“ popisuje Günter Ifkovitz, který si sám procesem vyhoření prošel.


Pod pomyslnou skořápkou se podle odborníka skrývá naše vlastní jádro, to co chceme a hlavně potřebujeme. Během terapií v Larimaru je proto cílem oslabit vliv našeho okolí a naopak posílit své vlastní intuitivní cítění, aby se obě dostaly do rovnováhy. Lidé se naučí dát na svůj vnitřní pocit, dovolí si zpomalit a pochopit své právo na odpočinek i na to říct ne a věci, které se jim nelíbí, odmítat bez pocitu viny.

 

Syndrom vyhoření - 4
(Foto: oficiální zdroj)


„Za tři týdny nezměníme osobnost, ale najdeme problémy a řešíme je. Stanovíme si realistické cíle pro tyto společné týdny i pro další měsíce nebo dokonce roky,“ dodává Günter Ifkovitz. Psychoterapii je třeba kombinovat s nezbytným odpočinkem, ale také pohybem,například ve vodě či cvičením venku, s masážemi i se zdravým jídlem. „Člověk se najednou cítí fyzicky dobře, je motivovaný na sobě pracovat a hlavně má jasný plán,“ uzavírá Günter Ifkovitz s tím, že dlouhodobá vize je velice důležitá, protože když zcela nezměníte svůj život, syndrom se může až v 80 % vrátit.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Únava dítěte může znamenat i poruchu růstu
Stres, únava, špatná strava... Důvody, proč vám padají vlasy
Stres a zimní únava? 7 tipů, jak je zkrotit

 

12 rad, jak bojovat proti syndromu vyhoření:


1. Zpomalte. Ideálně hned ráno a začněte 20 minutami klidu nebo něčím, co děláte skutečně rádi. Meditujte, cvičte, běhejte, přečtěte si něco hezkého nebo jen tak nastavte tvář slunci.
 

2. Hned ráno si realisticky naplánujte, co zvládnete a třeba si to i napište. Večer nebudete naštvaní, že jste zvládli jen polovinu a vyvarujete se stresu.
 

3. Stanovte si realistická očekávání od sebe samých. Akceptujte vlastní hranice.
 

4. Přijměte fakt, že ne vše se vám musí podařit. Přiznejte si chyby a neviňte se z nich. Netrapte se jimi a vezměte si z nich poučení pro příště.
 

Syndrom vyhoření - 2
(Foto: oficiální zdroj)

 

5. Objevte vlastní silná místa a posilujte je.
 

6. Během dne si dělejte pauzy, po 90 minutách vždy ideálně 20. Vyprázdněte mozek změnou činnosti.


7. Stabilizujte svůj osobní život, například párovou terapií.


8. Přestaňte chtít změnit ostatní.


9. Zabraňte izolaci, jděte mezi lidi.


10. Nedělejte věci pro druhé a nepřehánějte to s péčí o ně. Mějte sebe na prvním místě. Naučte se říkat ne.
 

11. Vnímejte vlastní tělo a jeho potřeby – spánek, jídlo, něžnosti...


12. Zachovejte si smysl pro humor.

 
1 hlasů
Vaše hodnocení

Přidat názor

nedobrovolná pečovatelka 21:22 24.11.2014
Rady dobré tak pro toho, kdo se od rána kope do zadku nudou. Když o někoho nemocného pečujete (tam je nejčastější syndrom vyhoření), tak od rána kmitáte jak fretka, a až se vám pacient pokaká, nechte ho tak a jděte si zacvičit. Totéž v práci, po 90 minutách pošlete šéfa do háje a zachovejte si smysl pro humor 20 minutovou pauzou.
Hlavně mějte rádi sebe sama, že nemáte na nájem tolik přece nevadí, že...
ach bože, kde to jsme ???
Mařka 11:49 21.11.2014
Prošla jsem si touto zkušeností a to i s následným celkovým fyzickým kolapsem organismu. Jako drobný živnostník jsem netoužila po tom abych vydělávala milióny, ale abych měla kde bydlet a co jíst. A proč jsem se stala drobným živnostníkem? Protože jsem nesehnala ve svém věku (přes 50 let) práci - podotýkám jakoukoli práci i neodpovídající mému vzdělání. Byla jsem ochotna dělat cokoli. Dnes jsem zadlužená, protože když jsem skončila v nemocnici (a živnostník i když si platí nemocenskou, tak má nárok až od 15. dne nemoci - a to už jsem byla zase doma) žádný výdělek, jen platit a platit, ale z čeho, když jsem nebyla schopna vyrábět a prodávat. Tak jsem hledala zase nějakou práci, zhruba po roce, kdy jsem byla na úřadu práce a měla jsem nárok nějakou dobu zhruba na 3 tisíce podpory v nezaměstnanosti, jinak na nic, jsem sehnala práci na poloviční úvazek jako uklízečka - samozřejmě jsem si ji našla sama - úřad práce mi práci nenašel. A proč na poloviční úvazek? Protože na celý úvazek tam jsou ukrajinky a slovenka. Já jsem tam jako doplněk k nim. Takže sice něco vydělám na bydlení, ale dluh, který sice není velký se mi nedaří splatit, protože mi na to prostě nezbývá. Dnes se cítím docela bezbranná proti celému tomuto systému, kde má cizí pracovník lepší pozici ve stejné profesi oproti mně, která mám být zde občanem - necítím se jako občan tohoto státu, cítím se jako hadr, který nic neznamená. Obávám se, že jestli nenajdu práci na celý úvazek nebo ještě jednu poloviční, tak se brzy stanu bezdomovcem, protože majitel bytu nebude do nekonečna čekat, až mu doplatím ty 3 nájmy, které mu dlužím a nedaří se mi je splatit. Ale to už není k tématu o syndromu vyhoření.
Georgina 20:13 15.11.2014
A kde jsou rady pro samoživitele?? Copak v téhle zemi se dá takto jednoduše změnit si život od základu? To jsou rady pro horních pár tisíc a ne pro udřený lidi tohoto systému.
Ivan 19:51 13.11.2014
12 Zachovejte si smysl pro humor. I když máte existenšní problémy kvůli nízkým platům.
David 19:41 13.11.2014
To je blbost co píší tenhle syndrom mají všichni kdo pracuje v česku.Nehledejte chybu v sobě,to v žádném případě.Jedině revolucí změníte tenhle stav.Pisálci nemají nebo nechcou přiznat skutečnost ,že pracovní podmínky v česku jsou srovnatelné ne li horší než v koncentračních táborech.Nenechte si vymít mozek že chyba je na vaší straně,o to jim jde.