Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »

Možná vám mléko nedělá dobře. Možná to ještě nevíte určitě, ale tušíte, že s vaším trávením není něco v pořádku. Víte, že laktózová intolerance se může objevit v jakémkoliv věku?

Mléko vám nedělá dobře? Konečně víme, co si dát místo něj

Mléko
zdroj: Thinkstockphotos Mléko
aktualizováno 18.06.2018, 00:01 | 18.06.2018, 00:01 | doma.cz

Možná vám mléko nedělá dobře. Možná to ještě nevíte určitě, ale tušíte, že s vaším trávením není něco v pořádku. Víte, že laktózová intolerance se může objevit v jakémkoliv věku?

Bolesti břicha, nadýmání, plynatost, křeče, průjmy a zvracení. Příznaky se mohou objevit do půl hodiny po požití laktózy a u některých jedinců mohou přetrvat až tři dny. Délka trvání těchto obtíží závisí hlavně na množství požité laktózy a velikosti deficitu produkce trávicího enzymu. U člověka, který trpí touto intolerancí, může navíc díky rychlejšímu průchodu tráveniny střevy docházet ke sníženému vstřebávání ostatních živin z potravy.

 

Hodí se vědět, že...

Po konzumaci mléka dochází k tvorbě ochranného filmu na sliznici trávicího traktu. Po velmi krátké době se rozloží na základní živiny. Dříve se této vlastnosti využívalo při léčení zánětlivých onemocnění trávicího traktu. K zahlenění dochází jen v případě alergie na mléčnou bílkovinu.

 

Podle některých studií trpí touto intolerancí v některých zemích až 75 % dospělých obyvatel. Jedná se o neschopnost lidského organismu správně se vypořádat s trávením mléčného cukru, laktózy. Štěpení mléčného cukru začíná v horní části tenkého střeva a v jeho spodní části dochází k jejímu rozkladu. Enzym, který štěpení laktózy zajišťuje, se nazývá laktáza.

 

„Pokud lidské tělo neprodukuje tento enzym v dostatečné míře, zůstává mléčný cukr v tenkém střevě částečně nebo zcela nerozštěpen,“ říká výživová poradkyně Iva Šmrhová a vysvětluje: „V tomto stavu na sebe kvůli vyššímu osmotickému tlaku váže velké množství vody, čímž urychluje průchod tenkým střevem a dále zhoršuje jeho štěpení. Nerozštěpená laktóza, která na sebe takto navázala vodu, přechází do tlustého střeva, kde je rozkládána za přispění střevních bakterií. Během tohoto rozkladu vzniká vysoké množství střevních plynů, čímž dochází k nadýmání, pocitu tlaku, bolesti břicha, dochází k průjmům nebo naopak k zácpě.“

 

Schopnost štěpit laktózu se začíná v lidském organismu snižovat ve věku dvou let, kdy lidské tělo snižuje míru produkce laktázy. V ojedinělých případech se může stát, že se narodí děti, které schopnost produkovat tento trávicí enzym nemají vůbec.


 

Možnost první: Tělo lépe snese mléko fermentované

 

Schopnost laktózu tolerovat se zvyšuje při konzumaci fermentovaných mléčných výrobků, tedy produktů, které prošly procesem mléčného kvašení. „Při tomto procesu výroby dochází k přirozenému snížení obsahu laktózy v potravinách o 20 – 30 %, navíc jsou fermentované mléčné výrobky lépe stravitelné a vápník v nich obsažený je lépe vstřebatelný,“ říká Iva Šmrhová.

 

Možnost druhá: Sýry jsou téměř bez dráždivé laktózy

 

„Dále je velmi vhodná konzumace sýrů, kde je obsah laktózy téměř nulový,“ doporučuje odbornice. Při jejich výrobě většina laktózy přejde do syrovátky a zbytek se odbourá fermentací.


ČTĚTE TAKÉ:

Škodí káva s mlékem zdraví? Přečtěte si názory odborníků
Toto jsou největší mýty a pravdy o mléku
Je mléko z obchodů ředěné vodou? Pět mýtů o mléce

 

Možnost třetí: Mléko rostlinné

 

K dispozici jsou také rostlinné náhražky mléka. Z rostlinných mlék vás možná překvapí mléko makové, má ale svou logiku, je totiž bohatým zdrojem vápníku. „Vápník je přítomen například i v ořeších, květáku nebo v brokolici. Tyto potraviny však obsahují i další látky, které společně s vápníkem tvoří nerozpustné soli. Ty tělo nedokáže dostatečně vstřebat a využije ho tak v daleko menším množství,“ objasňuje Kateřina Šimková, nutriční specialistka a odborná garantka společnosti Zdravé stravování.

 

Populární je také mléko sojové. „Pokud musíte mléko omezit, není dobré jej nahrazovat ale pouze sójovými nápoji. Ty mohou v některých případech obsahovat nevhodné tuky. Kromě toho se zde vápník nachází v menším množství a hůře využitelné formě,“ upozorňuje Mgr. Šimková.

 

Jogurt
(Foto: oficiální zdroj)

 

Možnost čtvrtá: Kozí mléko

 

„Z ostatních druhů živočišných mlék má např. ovčí mléko přibližně o 10 % vyšší obsah laktózy než mléko kravské, a naopak mléko kozí obsah laktózy o 10 % nižší,“ ujasňuje odbornice.

 

Kozí mléko je zajímavé hned v několika směrech, jak vypočítává MUDr. Slíva, Ph.D., z Ústavu farmakologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na kozím mléce Slíva nejvíce oceňuje skutečnost, že je svým složením velmi blízké mléku mateřskému: „Vedle podobnosti kozího a mateřského mléka co do obsahu mastných kyselin a proteinů je zřejmá podobnost i v přítomných oligosacharidech. A ačkoliv se obsah laktózy v kravském i kozím mléce liší jenom mírně, u kozího mléka je méně často zdrojem pro rozvoj laktózové intolerance.“ Jinými slovy, kozí mléko může být lépe snášeno tam, kde činí problémy mléko kravské.

 

Další zajímavostí je, že kozí mléko obsahuje cca 5 – 8 x vyšší množství oligosacharidů než mléko kravské, přičemž tyto látky mohou přirozeně působit jako prebiotika, a významně tak modifikovat složení střevní mikroflóry. Oligosacharidy jsou nestravitelnou složkou stravy, která slouží ve střevech jako potrava pro „přátelské“ bakterie, především bifidobakterie. Tím pomáhají zajistit optimální podmínky pro růst prospěšných bakterií v trávicím traktu. To se pozitivně odrazí na zdravotním stavu konzumenta, a to nejen v oblasti trávení, ale také např. z hlediska celkové imunity.

 

Množství bílkovin v kozím mléce je vyšší než v kravském, avšak důležitý rozdíl spočívá v jejich složení, což je pravděpodobně důvod, proč organizmus některých lidí snáší kozí mléko podstatně lépe než mléko kravské. „Lepší stravitelnost kozího mléka je způsobena zejména rozměry a složením tukových částic, které se více podobají těm v mléku mateřském,“ uvádí Šmrhová. Tuk kozího mléka je přirozeně homogenizovaný a tím i lépe stravitelný. Podle výživové poradkyně lze kozí mléko vyhodnotit jako kvalitnější, lépe stravitelné a zdravotně prospěšnější než mléko kravské, ovšem pouze za předpokladu, že je dbáno na vysokou kvalitu podávaného krmiva a celkovou hygienu při odběru a zpracování.

 
0 hlasů
Vaše hodnocení

Přidat názor

Ke článku nejsou žádné komentáře