Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »

Jak živit mozek ve zdraví i nemoci?

Nakrmte svůj mozek: Co ho nastartuje a ochrání před stárnutím?

Paměť
zdroj: Profimedia Paměť
aktualizováno 23.07.2018, 00:00 | 23.07.2018, 00:00 | doma.cz

Jak živit mozek ve zdraví i nemoci?

Mozek bychom si měli hýčkat, bez jeho činnosti není možný život. Veškeré koordinované a komplexní činnosti, které člověka charakterizují, jsou možné právě díky mozku.

  

Nezbytně důležitý je pro něj kyslík, který mu dodává okysličená krev, a to v nijak malém množství. Pro mozek je určeno 15–20 % okysličené krve v našem krevním oběhu. I proto mu prospějete zejména nekouřením (kouření způsobuje stažení cév a špatné prokrvování mozku) nebo pravidelnou pohybovou aktivitou – ideální je každý den alespoň 30 minut sportovní aktivity nebo i jakéhokoli jiného pohybu, třeba jen obyčejné chůze. Prospějete mu rovněž dostatečným příjmem tekutin – v běžných podmínkách počítejte cca 35 ml/kg tělesné hmotnosti a den pro dospělé.


Mozek ale potřebuje i výživu. V souvislosti s činností a výživou mozku se nejčastěji mluví o důležitosti příjmu tekutin a glukózy, jako nejvýznamnějšího zdroje energie. Ve výživě je potřeba zaměřit se na řadu dalších nutrientů, které mohou mít na náš mozek významný vliv. Jsou to např. omega-3 mastné kyseliny: působí pozitivně na správný vývoj a zdraví mozku, mezi nejdůležitější zdroje patří ryby, některé rostlinné oleje a výrobky z nich vyrobené, některé ořechy a semena (například vlašské ořechy nebo lněné semínko). Neměly by chybět ani vitaminy a další ochranné látky, jako jsou antioxidanty (látky působící proti volným radikálům, poškozujících i mozek). Hlídejte si především vitamin C, beta karoten, polyfenoly, rostlinné oleje, které jsou zdrojem vitaminu E, který patří k důležitým antioxidantům.

 


Pro správný vývoj mozku a jeho dobrou kondici to však nestačí. Důležité je mozek také trénovat, zatěžovat formou různých mentálních činností. „K dobré kondici mozku může přispět i tak běžná činnost, jako je sledování akčních letáků na potraviny různých obchodníků. Jejich pročítáním a zkoumáním trénujeme mozek, díky nim můžeme vybírat kvalitní potraviny za výhodnou cenu a obstaráním těchto potravin spojeným s návštěvou třeba i několika obchodů si pak zvyšujeme pohybovou aktivitu,“ radí Mgr. Tamara Starnovská z Fóra zdravé výživy.


Když mozek onemocní

 

Pokud mozek onemocní, potřebuje podstrojovat daleko více. Nejčastěji se jedná o degenerativní onemocnění mozku, jejichž důsledkem jsou zvýšené nároky na jeho výživu, a to jak kvalitativní, tak kvantitativní. Zvyšuje se energetická potřeba, a to až dvojnásobě oproti původní potřebě. Doporučená energetická hodnota stravy se navyšuje až na 50 kcal (210 kJ)/1 kg tělesné hmotnosti a den. Například při hmotnosti 70 kg je to 3500 kcal
(14700 kJ). Zvýšená je i potřeba specifických složek výživy, nejen mastných kyselin a antioxidantů, ale v tomto případě také bílkovin.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Proč zapomínáme aneb Udržujte mozek ve formě
Máte v pořádku PAMĚŤ? Udělejte si 4 jednoduché testy!
Jste ve stresu? Pozor, v ohrožení je i vaše paměť!

 

V rámci dietních úprav stravy je důležité přihlížet i k faktu, že degenerativní onemocnění mozku se týká zejména osob v seniorním věku. Je tedy třeba přihlížet ke specifikám stárnoucího organizmu, která s sebou přináší celou řadu dalších výživových nároků. Špatná výživa může znamenat nevhodné hubnutí až podvýživu. Se zhoršujícím se onemocněním se postupně může snižovat schopnost jíst (zapomínání, snížená sebepéče apod.), a tím se stav ještě zhoršuje. Do úpravy jídelníčku je třeba zasáhnout co nejdříve, věk a zhoršující se onemocnění totiž znamená daleko komplikovanější řešení případných výživových nedostatků.

 

Tuky v hlavní roli

 

S ohledem na požadavek vyšší energetické hodnoty stravy je nezbytné zaměřit se také na její konzumovatelnost. To znamená zvýšit energetickou hodnotu bez významného navýšení objemu stravy, který by nemocný nemusel být schopen sníst. Často se tedy využívá stravy s vyšším podílem tuku (malý objem a zároveň hodně energie). Důležité je klást důraz na výběr takových tuků, které mají na zdraví mozku pozitivní vliv.

 

 

Ve stravě nemocných by měly převažovat tuky bohaté na tzv. polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) s důrazem na n-3 (omega 3) PUFA. Ty mají nejen příznivý vliv na zdraví mozku, ale pomáhají také snižovat riziko srdečně-cévních onemocnění (například cévní mozková příhoda, ischemická choroba), která bývají příčinou degenerativních onemocnění mozku. Najdeme je ve větším množství například v tučnějších rybách. A nemusí to být jen finančně náročné druhy jako losos či tuňák, skvěle se hodí třeba sledě nebo makrela.


Jsou vhodné i díky obsahu vitaminu D, který je důležitý pro paměťové funkce. Ořechy (zejména vlašské) a semena (hlavně lněné semínko) jsou také jejich dobrým zdrojem. Velkou službu mohou udělat kvalitní rostlinné oleje, například řepkový.

 

Tuky, které jsou pro mozek (a také srdce a cévy) škodlivé, jsou ty s obsahem transmastných kyselin (TFA) a tuky s převahou nasycených mastných kyselin (SFA), konzumované ve zvýšené míře. Z tohoto pohledu je nejrizikovější kokosový tuk, který obsahuje okolo 90 % nasycených mastných kyselin. Druhým rizikovým tukem je tuk palmojádrový, se stejným obsahem nasycených mastných kyselin. Ten se přidává, často společně s tukem kokosovým, do potravinářských výrobků (zejména cukrářských a pekařských). Problematické tak jsou různé sušenky, croissanty, koblížky apod., zejména pokud jsou navíc s polevou či náplní. Transmastné kyseliny nebývají ve výrobcích na našem trhu problémem, s výjimkou některých sójových alternativ mléka.

 

Náš tip: Podívejte se na video, jak můžete paměť trénovat.

 

 

Bez bílkovin to nejde

 

Bílkoviny sehrávají ve výživě nemocných velice důležitou roli. Jsou potřebné pro udržení svalové hmoty (a tedy i schopnosti pohybu), bojujeme jimi proti podvýživě. Ve stravě by měly převažovat zdroje živočišných bílkovin (maso, vejce, mléko a mléčné výrobky). Maso je vhodné upravovat přírodním způsobem (vaření, dušení), protože pak je lépe stravitelné. U vajec je s ohledem na stravitelnost méně vhodná úprava na tuku (sázená vejce, míchaná), výhodná jsou např. rozšlehaná vejce v polévce, pomazánkách nebo jen tak na chléb.

 

Vitaminy a další ochranné látky jsou nutností

 

Ovoce a zelenina ideálně ke každému dennímu jídlu je zásada, která platí i pro nemocné s degenerativním onemocněním mozku. A nemyslíme nutně jen čerstvou. Zelenina v polévce se také počítá, jíst ovoce ve formě kompotů není ostuda, ovocné pyré je řešením, strouhaná zelenina nemusí ztratit mnoho ze svého příznivého složení, dušený špenát či kysané zelí je skvělá součást jídel.

 
0 hlasů
Vaše hodnocení

Přidat názor

Ke článku nejsou žádné komentáře