Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlásit »  |  Registrace »

Chtěla bych se s vámi podělit o příběh mé kamarádky, kterou většinu jejího života provází nenaplněná láska. Eva potkala Martina na vysoké škole. Oba přišli do Prahy z malých měst, a tak spolu prožívali první romantické procházky po hlavním městě. ...

Váš příběh: Osudově se míjíme, ale já ho miluji, i když žiji s jiným!

žena_plac
zdroj: Thinkstockphotos žena_plac
aktualizováno 26.06.2013, 00:00 | 26.06.2013, 00:00 | doma.cz/mag

Chtěla bych se s vámi podělit o příběh mé kamarádky, kterou většinu jejího života provází nenaplněná láska. Eva potkala Martina na vysoké škole. Oba přišli do Prahy z malých měst, a tak spolu prožívali první romantické procházky po hlavním městě. Dlouhé večery, které končívali na kolejích a na večírcích s přáteli.

Jednoho dne Martin přišel s nepříjemnou zprávou – otec onemocněl rakovinou a lékaři mu nedávají více jak půl roku života. Je třeba převzít rodinnou firmu! Martina navíc škola moc nebavila, tak se rozhodl celkem rychle a vrátil se do rodného Olomouce.

 


Láska na dálku ještě chvíli přetrvávala, ale za půl roku skončila. Eva sice měla stále pocit, že přichází o muže svého života, ale v 19 letech takové myšlenky celkem rychle zmizí. Zvlášť když se najednou ukázalo, že ten původně nudný brejloun z ročníku umí skvěle na kytaru a stejně jako Eva miluje hory.

 

Další vysokoškolská láska ale skončila překvapivě. Eva navzdory antikoncepci otěhotněla. Po půl roce vztahu to ani jí ani Zdenkovi nepřipadala jako dobrý nápad, ale stejně tak ani jeden nechtěl interrupci. Začali spolu žít a docela jim to šlo. Oba chodili do školy, střídali se v péči o syna, a i když neměli žádné peníze, měli se rádi.


 

Po pěti letech ale najednou Zdeněk stále častěji zůstával v práci přesčas, najednou se mu nechtělo na pravidelné rodinné výlety. Jednoho dne, když Eva vyndávala kapesník z jeho kapsy u kalhot, aby je dala vyprat, narazila na lísteček (v té době ještě nebyly mobily). „Taky tě miluji,“ stálo na něm a bylo jasné, že pro ní vzkaz není určený.

 

Rozvod?Nechci!
Klasické rozvodové drama, Zdeněk chtěl obě – jak ženu, tak milenku, skoro rok se nemohl rozhodnout, stále se vracel a odcházel, Eva nakonec skončila na antidepresivech. Po roce už to dál nešlo a Zdeňka poprosila, aby se odstěhoval. Vlastně ani nechtěl… Ale opustit tu, které psal milostné vzkazy, také ne.

 

POZOR: nejlepší příběh týdne odměníme - jeho autor či autorka získá 500 korun. Pište na adresu redakce@doma.cz. Nezapomeňte na heslo VÁŠ PŘÍBĚH. Budeme rádi, když přiložíte i svou fotografii, případně fotografii toho, čeho se příběh týká: lásky, rodiny apod. Uveďte prosím také své jméno, adresu a telefonní číslo.

 

 

Eva zůstala se synem sama. Jaké bylo její překvapení, když při nákupu najednou po šesti letech narazila na Martina. Rozbušilo se jí srdce. Martin už byl přestěhovaný v Praze – firma, kterou založil jeho již zemřelý otec, opravdu dobře fungovala. Zahrnul jí pozorností, zval jí na drahé večeře, vozil v taxíku. Už si plánovala společnou budoucnost, když jí řekl, že si nedovede představit žít s někým, kdo už má dítě. Slzavé údolí nebralo konce… Musela to ukončit.

 

ČTĚTE TAKÉ:
VÁŠ PŘÍBĚH: Můj milý mě málem ožebračil. Zachránil mě zázrak!

 

VÁŠ PŘÍBĚH: Moje báječná letní láska... skončila katastrofou!

VÁŠ PŘÍBĚH: Hrůza! Můj miláček se znovu zamiloval do své ženy!


Miluji tě navždy!
Žádné drama ale netrvá věčně, a tak za další rok potkala Tomáše. Sympaťák, kterého jí každý záviděl. A navíc byl moc hezký a ještě ke všemu měl rád jejího syna, kterého si jeho otec naštěstí často bral na víkendy a vůbec se o něj hezky staral. Vztah s Tomášem trval dva roky. Nakonec se z něj vyklubal nespolehlivý a žárlivý sobec.

 

Eva byla zase sama a jednoho dne vytočila Martinovo číslo. „Jasně, půjdeme na kávu, už se na tebe moc těším,“ zajásal do telefonu. Káva, respektive návštěva vinárny skončila líbáním v parku. Pak jí řekl, že se za měsíc žení a že jí miluje. Eva měla stejný pocit. Rozum ale musel zvítězit. Čekal miminko – vlastní, když mu to cizí tenkrát vadilo.


Tentokrát už se ale nedokázali úplně oddělit. Často si volali, občas se sešli a prostě si rozuměli. Přišlo jí, že jeho manželství není šťastné, ale on si nikdy nestěžoval. Eva se občas sice ještě zasnila, když si představila společný život, ale protože není žádný snílek, raději myšlenky zahnala. Brzy se navíc objevil opravdický sympaták Karel. Nevadilo mu, že má dítě, prostě jí miloval a na rukou by jí nosil. Byla měsíc těhotná, když jí zavolal Martin, že se rozvádí a že je hlupák, protože jí stále miluje…

 

 


 

 
19 hlasů
Vaše hodnocení

Přidat názor

Syda 20:08 08.07.2013
Příběh je zprostředkovaný, proto možná ten chaos, ale jinak to znám i já někoho miluji od prvního setkání a přesto mám mám dvě děti s jiným a potkám-li se s oním pánem klepou se mi kolena a nefunguje mi mozek a to je mi padesát. Jenže okolnosti byly takové jaké byly a život šel dál. Jednou za pár let spolu strávíme příjemný večer, já se vrátím vzorně domů a on do svého prázdného bytu, ale oba máme to co jsme si zvolili.
Hanka 20:15 01.07.2013
To je vážně ironie osudu...
Marie 21:49 29.06.2013
Není to chaos, docela srozumitelné a zvlášť pro mě, protože se mi stalo něco podobného. Je mi už 53 let a celý život jsem se míjela se svou životní láskou. Dnes na rozdíl od příběhu žije s přítelkyní a já jsem sama. Už se to nedá změnit. Snad se potkáme v příštím životě, tento je ztracený, bohužel. :-(
lenka.vavrinkova 18:31 27.06.2013
Snehurka a sedum trpasliku..........promin ale ten pribeh je chaoz
andílek 08:36 27.06.2013
ach jo,život není jednoduchý...
jitu 08:11 27.06.2013
Trošku chaoticky napsané, ale opravdu ze života, někdo prostě klidný život nemá i kdyby se snažil sebevíc.
kes 23:18 26.06.2013
Olomouc je rodu ženského, spisovateli......
mirrbelka 17:22 26.06.2013
A potom najednou přišel kačer Donald a koupil jí helikoptéru .....prosím a jak to dopadlo?
Petr 15:39 26.06.2013
Ježíšikriste
Nicole 08:18 26.06.2013
Trošku chaos, ne????? jak kdyby to psala puberťačka.....