Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlásit »  |  Registrace »

Nechoď tam, nelez tam, nedělej to, nesahej na to! Sedni si, vezmi si … Děti dostávají jen samé zákazy a příkazy. Někdy je naše výchova jako jízda po silnici plné značek.

Jsou zákazy a příkazy skutečně nezbytné?

aktualizováno 17.09.2011, 00:01 | 17.09.2011, 00:01 | doma.cz/em

Nechoď tam, nelez tam, nedělej to, nesahej na to! Sedni si, vezmi si … Děti dostávají jen samé zákazy a příkazy. Někdy je naše výchova jako jízda po silnici plné značek.

Přitom děti v batolecím období nejsou ještě schopné našim zákazům a příkazům rozumět, takže stejně nejspíš neposlechnou a budou zmatené.
 

Jak stanovit hranice?
 

Dítěti bychom měli umožnit poznávat svět. Samozřejmě je potřeba stanovit určité hranice, aby si nemohlo nějak ublížit. Jak na to? Nebudu říkat: "Nesahej na žhavá kamna!“ ale: "Když si na ta kamna sáhneš, můžeš se popálit.“ Při vhodné příležitosti vezmeme ručičku a přiblížíme ji ke kamnům, k ohni, ke svíčce, aby dítě cítilo horko a získalo přímou zkušenost.

 

Lepší je vysvětlovat
 

Pokud tatínek nebo maminka křiknou přísně na dítě: "Neseď na zemi!“ a nic víc, dítě se v duchu ptá: A proč nemám sedět na zemi? Proč to po mně rodiče chtějí? Mám si stoupnout, kleknout…? Lepší je dítěti vysvětlit: "Aničko, vstaň z té země, sluníčko už nesvítí, je zima, mohlo by tě to studit.“

 

 

Nebo když řeknu Honzíkovi direktivně: "Nevykláněj se z okna!“ sděluji mu vlastně svoje přání, ale už mu nevysvětlím, proč se nesmí z okna vyklánět. Vhodnější je Honzíkovi říct: "Honzíku, z okna se podíváme spolu, protože je to hodně vysoko.“ Vysvětlujeme výšku i to, že v takových případech je lepší, když je maminka blízko.

 

Negativní příkaz = stres pro dítě
 

Batolátko je na návštěvě u babičky, která má na stole keramického pejska. Babička dovolí malému Vojtovi, aby si ho půjčil. Ale maminka na něj přísně křikne: "Ne, Vojto, na to nesahej, určitě bys to rozbil!“ Děťátku to nedá, a jakmile je vhodná chvilka, pejska si vezme a rozbije ho, protože je z mámina přísného tónu ve stresu.

 

Když ale maminka klidným hlasem řekne: "Babička ti, Vojtíšku, dovolila si pejska vzít. Tak si ho půjči a potom zase hezky vrať na místo,“ dítě si v klidu a pod dohledem dospělé osoby s pejskem pohraje a potom ho opatrně vrátí na místo.Stejně tak když si chce batole vyzkoušet novou prolézačku na hřišti, neměla by ho maminka hned zrazovat stylem: "Když tam polezeš, spadneš a rozbiješ si nos.“

 

 

Děťátko bude ve stresu a opravdu může spadnout. Lepší je dítě v jeho odhodlání podpořit: "Chceš vyzkoušet toho houpacího koníka? Tak se hezky drž a já ti napoprvé trochu pomohu.“ Dítě získá jistotu a karamboly mu budou hrozit daleko méně.

 

ČTĚTE TAKÉ:

PŘÍBĚH LÉTA: Láska čekala v sanitce

Modelka Vlaďka Erbová čeká miminko - chlapečka!

Rodiče, připravte si peněženky na kapesné!

 

Zákazy a příkazy používejte co nejméně
 

Děti mezi prvním a třetím rokem jsou na zákazy a příkazy velmi citlivé, proto by se v naší výchově měly objevovat co nejméně. A když už je vyřkneme, vždy dítěti zákaz vysvětlíme. Je třeba, abychom si ve vztahu k dětem uvědomili, jak bychom chtěli – kdybychom byli na jejich místě – aby se k nám rodiče chovali.

 

Chtěli bychom, aby se k nám chovali pouze direktivně? Aby nám jenom říkali, co máme a nemáme dělat? Nebo bychom raději měli kolem sebe laskavé rodiče, kteří nám vše v klidu vysvětlují a podporují nás, když chceme vyzkoušet něco nového - ptá se server babyweb.cz.

 
20 hlasů
Vaše hodnocení

Přidat názor

Radek Neuschl 20:44 17.09.2011
Zlatko mas pravdu :-)
Zlatka 08:56 17.09.2011
Domnívám se, že v praxi to vypadá obvykle jinak. Příklad: Neseď na zemi ! Nesahej na to ! Toto obvykle normální rodič vyřkne až poté, co to dítěti několikrát vysvětlí, ale milé dítko si stejně dělá co chce :-)
A budete se divit, ale i dítě v batolecím věku je schopné zákazu porozumět, modulaci hlasu totiž pozná. Na druhou stranu dítě v batolecím věku těžko pochopí Váš návod k vysvětlování :-)
Dítě se přec nedá vychovávat podle nějaké šablony, ale většinou podle momentální situace. Další příklad: Pokud jako rodič vyhodnotím situaci krajně nebezpečnou (a dítě to vyhodnotit neumí, od toho jsem tady já) - např. dítě se vyklání z okna, sahá na horká kamna atd. tak určitě (promiňte) zařvu - NE ! Protože vysvětlovat v tu chvíli situaci tak, abych dítko nedej bóže neuvedla do stresu, tak by tu jemnou výchovu taky nemuselo přežít :-)
Takže souhlasím s tím - přísnějším hlasem zakázat (přikázat) - a pak vysvělit - a nemusím si vyčítat dětské stresy, ale hlavně ani fatální následky...Nezlobte se na mě, ale bez určité přísnosti to při výchově nejde Podle toho se pak dnešní dětičky chovají. S pozdravem Zlatka.