Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlásit »  |  Registrace »

Čas a chuť cestovat by tu byla, jako na potvoru ale zrovna není s kým. Když se rozhodnete, že do toho půjdete sami, zkuste místo týdenní dovolené třeba jen prodloužený víkend. Evropské metropole jsou dosažitelné za pár hodin a než si začnete stýsk...

Kam na víkend? Podzimní Evropa láká k objevování

Kodaň
zdroj: Getty Images Kodaň
aktualizováno 31.10.2019, 00:00 | 31.10.2019, 00:00 | doma.cz

Čas a chuť cestovat by tu byla, jako na potvoru ale zrovna není s kým. Když se rozhodnete, že do toho půjdete sami, zkuste místo týdenní dovolené třeba jen prodloužený víkend. Evropské metropole jsou dosažitelné za pár hodin a než si začnete stýskat, že vám chybí parťák, víkend uteče jako voda a pod náporem památek a dojmů z nepoznaných destinací vám to ani nepřijde.

Chcete-li cestovat, aniž by to zanechalo díru na bankovním účtu, zapomeňte na auto. Pokud si totiž vezmete vlastní auto a pojedete jako singl, benzín i parkování se pěkně prodraží. Zkuste se místo toho poohlédnout po spolujízdě (mrkněte na blablacar.cz), nebo zapátrejte po levných letenkách (přehled si uděláte díky službám jako skyscanner.cz nebo cestujlevne.com), podzim a zima je v řadě měst mimosezona a letenky koupíte klidně v řádu stokorun. Leckde se pohodlně dostanete přímým vlakem, ušetřit se dá při cestování autobusem, zejména nakupujete-li jízdenky v předstihu.


Maďarsko: Lázeňská klasika

 

Széchényi
(Foto: Getty Images)


Milujete-li v létě moře, na podzim zkuste termální lázně, třeba v nedalekém Maďarsku. Maďarské termální lázně se díky své dlouhé tradici i kvalitním službám těší mimořádné oblibě a jsou jedny z nejnavštěvovanějších na světě. Sárvár, Györ, Bükfürdó, Mosonmagyárovár, Széchényi, to jsou jen některé z těch nejznámějších. Proslulé jsou však také termální lázně Gránit ve městě Zalakaros na jihozápadě země, asi dvě hodiny cesty autem od hlavního města Budapešti a jen pár desítek kilometrů daleko od oblíbeného Balatonu.


„Místní termální voda dosahuje přirozeně až 96 stupňů Celsia a je v celé Evropě jedinečná svým obsahem chloridu sodného a hydrogenuhličitanu,“ radí Andrea Řezníčková tisková mluvčí cestovní agentury Invia. Cena wellness pobytu vás tu vyjde často levněji než v tuzemsku nebo v sousedním Slovensku.


Rotterdam: evropský Manhattan s labutím mostem

 

Rotterdam
(Foto: Getty Images)


Mrakodrapy, moderní architektura, záře světel a všude kolem voda a umění. Rotterdam působí už na první pohled velmi inovativně a pokrokově, jako byste ani nebyli v Evropě. Po Amsterdamu je Rotterdam druhým největším městem Nizozemska, žije zde přes 600 tisíc obyvatel a postupně se z něj stává nejvýznamnější kulturní centrum země. Dostanete se sem pohodlně například s autobusem FlixBus, který nedávno spustil přímou linku do významných belgických, nizozemských a německých měst.

 

Známý je především zdejší přístavní komplex, který je druhým největším na světě a největším v Evropě. Lodě mezi městy Rotterdam a New York pluly na trati „The Holland America Line“ již od roku 1873, a za ten čas navzájem sdílely i část své kultury. Rotterdam nikdy nebyl sídlem krále ani reprezentačním městem. Vždy představoval kosmopolitní místo, kde se potkávaly různé menšiny a společně pracovaly na jeho rozvoji.
 

Z toho vychází i architektonická skladba města, která oplývá směsicí různých slohů a stylů, kde asi nejvíc dominuje moderní architektura. Důkazem je například věž Euromast postavena roku 1959 přímo v přístavu. Vypadá jako dutý válec s prstencem vážícím 240 tun ve výšce 96 metrů, kde dnes najdete luxusní restauraci a hotel. Nachází se tu i vyhlídková plošina. Tedy vlastně dvě, ta první je u návštěvnického centra v prstenci a druhá pak v tzv. Spacetoweru, která je o dalších 85 metrů výše. Dostanete se do ní poměrně kuriózním způsobem – z vyhlídkové větrné plošiny v návštěvnickém centru vyjdete po schodech ještě výš, kde vstoupíte do zvláštní kruhové místnosti bez oken. Tady si následně sednete do sedačky a pomalu se otáčivým pohybem vyvezete nahoru. Vstupné není nikterak drahé, zaplatíte okolo 10 euro.

 

Další dominantou je i moderní lanový most Erasmusbrug (Erasmův most) spojující centrum města s městskou částí Kop van Zuid. Most bývá pro svůj zalomený pilíř vysoký 139 metrů nazýván „labuť“. Vytváří typické rotterdamské panorama přes řeku Mázu. V blízkosti mostu najdete další moderní mrakodrapy, z nichž asi nejzajímavějším je mrakodrap De Rotterdam. Můžete se pak projít po krásné promenádě okolo řeky, uvidíte terminál trajektů či populární hotel New York.

 

Antverpy: Město diamantů a módy

 

Antverpy
(Foto: Getty Images)


Druhé největší belgické město proslavila nejen místní architektura, ale také zajímavá historie. Původně vojenské město, kde hradby postupně nahradily rozsáhlé parky a bulváry. Přesto i nyní zde najdete několik tvrzí či pozůstatků tehdejších pevností. Ani Antverpy neminula katastrofa v období druhé světové války, kdy je bombardovala německá vojska. Jedinou původní část města tak představuje přístav, který za války nebyl zníčen a který dnes patří mezi jeden z největších v celé Evropě.
 

Co o Antverpách možná nevíte? Město je sídlem asi 1600 firem, které se zabývají zpracováním diamantů nebo samotným obchodováním s nimi. Antverpy si dále vysloužily přezdívku Jeruzaléma západu, a to především kvůli své široké židovské komunitě, která ve městě sídlí už od 16. století. Antverpy jsou tak ideální destinací pro všechny – ať už se sem chystáte za uměním, či si jen užít místní romantickou atmosféru.


Belgické Antverpy se mohou chlubit hned několika tituly. Tím prvním nepochybně je, že se jedná o druhé největší město v zemi. Druhým je titul města módy, které si Antverpy drží od devadesátých let. Je to díky De ModeNatie – samotnému srdci módy a designu, do kterého patří nejen slavné Muzeum Módy MOMU, ale také Oddělení módy slavné Royal Academy of Fine Arts. Místní Akademie sem každoročně přiláká nespočet talentovaných jedinců z celého světa. Studium módy je zde velmi prestižní záležitost, která představuje nejen možnost naučit se něco nového, ale také si zde třeba otevřít vlastní butik. Díky tomu tak ve městě každý najde to, co hledá. Ať už se jedná o luxusní oblek na míru nebo třeba to nejobyčejnější designové bílé tričko.


Antverpy jsou mimo jiné oblíbené také pro svou vánoční atmosféru a trhy, které se konají na různých náměstích napříč městem jako například Groenplaats, Handschoenmarkt či slavný Grote Markt. Na trzích můžete ochutnat klasiku v podobě místních hranolek i další široké spektrum dobrot jako smoutebollen či typický vánoční svařák.


Mohuč: Gutenbergovo město s bohatou královskou historií

 

Mohuč
(Foto: Getty Images)


Město ve spolkové zemi Porýní-Falc, známé také jako Mainz, zažívalo svou největší slávu už jako sídlo arcibiskupů v roce 780. Tímto stavem se mohlo pyšnit až do začátku 19. století. Nejproslulejší památkou je bezesporu mohučský dóm katedrála sv. Martina. Chrám z červeného pískovce je nad městem už z dálky viditelný díky své mohutné věži. Interiér zdobí mnoho uměleckých děl, která se datují až do 13. století, a chrám obléhá rozlehlá zahrada.


Nejznámější osobností, která zde pobývala, byl Johannes Gutenberg, vynálezce knihtisku, jehož jméno nese i místní univerzita. Bohatá historie zanechala ve městě řadu dalších památek, z nichž však byla většina za 2. světové války vážně poškozena nebo zničena. Zbylé památky i bohatá vinařská tradice lákají do města a jeho okolí řadu turistů.


Německé město Mohuč je v českých dějinách zapsané hned dvakrát. Jedním z volitelů římských králů byl také král český, který má v cyklu kurfiřtů poblíž městské fontány svůj reliéf. Jsou to však kopie, originály najdete v zemském muzeu. Byly poškozeny v roce 1793 při obléhání města.


V Mohuči také v roce 1085 obdržel Vratislav II. královskou korunu od císaře Jindřicha IV. Slavnostní korunovace se pak konala o několik měsíců později v Praze. Stejně úspěšný tam byl i Přemysl Otakar I., kdy mu v roce 1198 vzdal královský hold Filip Štaufský, který tam byl korunován římským králem.
 

Frankfurt nad Mohanem : Historie chráněná skleněnými strážci

 

Frankfurt nad Mohanem
(Foto: Getty Images)


„Mainhattan“, označení, které dali obyvatelé Frankfurtu finančnímu distriktu svého města. Moderní město a centrum bankovnictví Německa i celé Evropské unie má dnes více než 730 tisíc obyvatel a je tak největším městem Hesenska. Ještě dlouho před tím, než se stal blýskajícím se finančním centrem, byl Frankfurt jedním z nejdůležitějších měst Svaté říše římské a hrál významnou roli v evropských dějinách.


Při procházkách Frankfurtem si tak můžete dobře všimnout jedinečné kombinace moderních skleněno-kovových mrakodrapů a tradiční historické architektury. Frankfurt je dnes moderním městem po mnoha stránkách – průměrný věk jeho obyvatel je 40 let, což jej činí jedním z nejmladších měst v Německu, a žije zde asi 180 různých národností. Město navíc dále rozšiřuje zóny pro chodce, čímž se centrum města, především ulice Zeil a její okolí, stává stále atraktivnější jak pro obyvatele Frankfurtu, tak pro jeho návštěvníky.


Haupwache, budova v centru starého města, dříve sloužící jako budova městské hlídky, a stejnojmenné náměstí, které ji obklopuje, je dnes jedním z nejdůležitějších míst ve Frankfurtu. Hauptwache je skutečným centrem města – směřuje sem několik linek vlaků S-Bahn a dá se odtud vyrazit na den plný nákupů, kávy a dobrého jídla. Pokud vás nákupy moc neberou a máte spíš chuť na nějaké sportovní aktivity, je i pro vás Frankfurt tím pravým. Fotbal, hokej, basketbal nebo třeba trampolíny – tohle město žije sportem.


Nejen ve dne je Frankfurt živ. Právě noční život je ve Frankfurtu díky nízkému průměrnému věku místních obyvatel jedinečným zážitkem. Zajděte třeba do tradičního rockového klubu Batschklapp, který poprvé otevřel již v roce 1976. Kdo chce raději něco klidnějšího, může zkusit jazzový klub The Jazz Cellar of Frankfurt. Naopak klub King Kamehameha Club nabízí celou řadu hudebních stylů, od taneční hudby přes hip hop až po rock a pop.

 

ČTĚTE TAKÉ:

Víkend jako z pohádky? Objevili jsme pro vás nejkrásnější zámecké hotely v Česku
Kam na prodloužený víkend? Buďte trendy, vyrazte glampovat
Idylický podzimní výlet? Zamiřte na výlov rybníků a vychutnejte si české ryby + RECEPT


Cáchy – místo korunovace panovníků včetně Karla IV.

 

Cáchy
(Foto: Getty Images)


Cáchy jsou historickým a lázeňským městem, které leží nedaleko hranic s Belgií a Nizozemskem, kde v současné době žije skoro čtvrt milionu obyvatel. Centrum města bylo zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Je velmi malé a bez problémů si jej prohlédnete za jediný den. Turisty do města přitahují zejména dvě středověké památky – katedrála a radnice.

 

Katedrála Panny Marie patří mezi nejkrásnější katedrály v Německu i celé Evropě. Můžete ji využít jako výchozí bod pro procházky po městě. Svým vzhledem je velmi netypická – tvoří ji několik staveb, které vznikaly v průběhu dějin, z nichž nejstarší pochází již z 8. století. Při vstupu do katedrály nejdříve vstoupíte do nádherného románského chóru na půdorysu osmiúhelníku zaklenutého kopulí. Celý interiér je vyzdoben starými mozaikami, centrální prostor v patře obklopuje ambit (krytá klenutá chodba otevřená do chóru arkádami), kde je umístěn mramorový trůn, na kterém byli korunováni králové. V chrámu byli jako králové Svaté říše římské korunováni i někteří čeští panovníci – Karel IV., Václav IV. či Zikmund Lucemburský. Celé místo tak má významnou spojitost s naší historií. Dnes je celý areál přístupný zdarma, musíte zaplatit pouze za fotografování. Připravte se ale na fronty turistů. Vstupné naopak musíte zaplatit do katedrální klenotnice, její návštěva se ovšem rozhodně vyplatí. Vystavují tu totiž několik výjimečných předmětů starých i více než tisíc let.


Místní radnice vypadá na první pohled jako středověký hrad a v minulosti skutečně sloužila jako karolinský palác. Ve středověku tu měl korunovační hostinu také Karel IV. Prošla několika přestavbami a současnou novogotickou přestavbu získala v polovině 19. století. Během vaší návštěvy Cách vám tak rozhodně nesmí uniknout.

 

Za živou kulturou se pak můžete vydat do městského divadla, za uměním do muzea Ludwig Forum, kde se nachází sbírka moderního umění. Stará vydání významných deníků si můžete prohlédnout v muzeu tisku. Během procházky Cáchami ochutnejte místní specialitu Aachener Printen, sladký chléb, který nepečou nikde jinde na světě!

 

Kodaň: zelená střecha Evropy

 

Kodaň
(Foto: Getty Images)

 

Pokud chcete vyrazit na podzimní výlet, v Kodani můžete nasát zelenou inspiraci, kterou si odvezete domů! Kodaň je totiž skutečným průkopníkem ve vytváření udržitelných, zdravých a obyvatelných měst budoucnosti. Pravidelně se umísťuje v čele žebříčků měst, kde se nejlépe žije, a to zejména proto, že pečuje o městskou zeleň a parky. I městská cyklistika tu má své pevné místo. Čeho si můžete v Kodani hned všimnout, jsou totiž všude přítomná kola. Místní na nich nejezdí proto, že by museli, je to však levnější, bezpečnější a jeden z nejlepších způsobů dopravy. Zároveň je to jedno z mála měst, kde funguje metro ve dne v noci. Díky tomu obyvatelé dánského hlavního města téměř necítí potřebu vlastní osobní vůz a obejdou se bez něj. Jako turisté si můžete Kodaň projet na kole poměrně jednoduše, cena za půjčení kola se pohybuje kolem 100 Kč za hodinu.

 

Ørestad
(Foto: Getty Images)


Praktickým příkladem udržitelného rozvoje je i kodaňská čtvrť Ørestad, kde najdete budovy postavené na rekultivovaných mokřadách, u kterých byla jako součást fasád použitá recyklovaná suť z opuštěných venkovských obydlí. Na stavbu těchto budov byly použity i zbytky odpadního betonu a kilometry přebytečného dřeva ze stavby rozšíření kodaňského metra, jež by byly normálně neekologicky zlikvidovány. Kromě starobylého vzhledu se tak architektům podařilo snížit uhlíkovou stopu domů o 70 procent. Domy mají navíc střešní a vertikální zahrady zavlažované dešťovou vodou. Kodaň se zavázala i k tomu, že všechny střechy nových budov se sklonem menším než 30° musí být pokryty zelení. Jejich hlavní výhodou je to, že dokáží absorbovat velké množství dešťové vody, čímž snižují zátěž odpadního systému. Kromě toho zlepšují kvalitu ovzduší ve městě, pohlcují teplo a snižují tak teplotu, která bývá v betonem a asfaltem zalitých metropolích obvykle vyšší.

 
0 hlasů
Vaše hodnocení

Přidat názor

Marina77 09:13 08.11.2019
Hezký článek a díky za tipy. My jsme s manželem včera koupili letenky na únor do Atén. Nemáme rádi davy lidí, tak doufáme, že v únoru to bude lepší, protože v dnešní době je hlavně ve profláklých městech všude plno. Teplo moc nebude, ale na to velký množství památek ho ani nepotřebujeme :)