Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlášení »  |  Registrace »

Teta slavné herečky Angeliny Jolie zemřela na rakovinu prsu. Jolie se kdysi zmínila o tom, že předci z matčiny rodiny se nedožívali vysokého věku. Proč?

Prokletí Angelinina rodu! Co všechno děti dědí po rodičích?

Angelina Jolie_pláč
zdroj: Getty Images Angelina Jolie_pláč
aktualizováno 27.05.2013, 17:30 | 27.05.2013, 16:47 | doma.cz/mag

Teta slavné herečky Angeliny Jolie zemřela na rakovinu prsu. Jolie se kdysi zmínila o tom, že předci z matčiny rodiny se nedožívali vysokého věku. Proč?

Teta Debbie Martinová byla mladší sestra matky Jolie, herečky Marcheline Bertrandové, která před šesti lety ve věku 56 let prohrála boj s rakovinou vaječníků.

 

Její babička a matka Bertrandové zemřela v 45 letech. V genech této rodiny totiž velmi často najdete poškozené mutace, které mohou za rakovinu prsu a vaječníků v mladém věku, jde o poškozené geny BRCA1 (jako v případě Angeliny Jolie) nebo BRCA2 (podle anglického breast cancer - rakovina prsu). Rakovinu zřejmě „přenášejí“ i jiné geny, ale lékaři je ještě neobjevili.

 

Srdce máte ve svých rukou z poloviny
Není to ale jen rakovina prsu, co můžete zdědit po předcích. Také osud vašeho srdce je z poloviny předurčen tím, co vám předali rodiče. Nemoci srdce a cév, které končívají infarktem nebo mrtvicí, jsou podmíněné geneticky.

 

Přesný mechanismus zatím ještě vědci a lékaři nedokážou vysvětlit, neexistuje totiž jeden jediný gen, který by měl dané nemoci na svědomí, vždy jde o jejich soubor. Ovšem vymlouvat se na geny je škodlivé, člověk může své zdraví nejméně z poloviny ovlivnit sám životním stylem.

 

ČTĚTE TAKÉ.
Bojíte se rakoviny? A dokázala byste to, co Angelina?

10 věcí, které musíte vědět o mozkové mrtvici, abyste ZACHRÁNILI své blízké

I slavní se vypořádávají s onemocněním srdce. Vy to zvládnete také

 

Hlídejte cholesterol u dětí
Výjimkou jsou děti z rodin s významnou genetickou zátěží, ty mohou mít hladinu cholesterolu několikanásobně vyšší, než je zdravý limit. Takových extrémních případů je však málo, většinu rizikových dětí by měli objevit a hlídat praktičtí lékaři. Ti dětem z rodin, kde se vyskytuje mnoho případů kardiovaskulárních onemocnění, měří cholesterol v pěti a třinácti letech.

 

Pitt a Jolie s dětmi
(Foto: isifa.com)

 

Pro každého člověka by mělo být varováním, když na infarkt či mrtvici zemřel jeho otec či bratr ve věku do 55 let, u ženských příbuzných je hranice, které byste si měli všimnout, 65 let.
Pokud pacient s takovou genetickou zátěží už není pod lékařským dohledem, doporučuje se, aby už ve dvaceti letech absolvoval vyšetření hladiny cholesterolu, tuků a cukrů v krvi. Běžně se tato vyšetření dělají každé dva roky po 40. roce života.

 

Alkoholismus
Vědci už léta hledají geny, které mohou za vznik závislosti na alkoholu, jakož i za ostatní druhy závislostí. Ještě pořád nejsou na konci cesty. Předpokládá se, že někteří lidé jsou od přírody k alkoholu vnímavější, droga jim poskytuje větší štěstí než ostatním, což je jeden z důvodů, proč pijí víc, než je zdrávo.

 

Sklony k alkoholu se částečně dědí, někteří odborníci soudí, že z otce na syna a z matky na dceru. Každopádně: pokud je mezi vašimi rodiči alkoholik, máte 40 až 60 procentní šanci, že i vy budete mít problém a alkoholem. V největším nebezpečí jsou podle statistik synové alkoholických otců. Velkou roli ale také hraje prostředí, v které dítě vyrůstá.

 

Angelina Jolie s dcerou Vivienne
(Foto: isifa.com)

 

Přesto lze v tomto směru zdědit i dobré geny. Pokud stejně jako vaši rodiče těžce snášíte kocovinu, jste proti vzniku závislosti odolnější.

 

Deprese: čtyřikrát větší pravděpodobnost
Počet onemocnění u dětí depresivních rodičů je třikrát až čtyřikrát vyšší než v běžné populaci. Aby deprese propukla, většinou ji musí něco spustit. Bývá to stres, těžké životní situace, ale také léky.

 

Kdo může mít riziko zvýšené? Především lidé, v jejichž rodině se vyskytli nejméně dva blízcí příbuzní s nádorem prsu nebo vaječníků či s nádorem tlustého střeva. Zároveň je ale třeba zvýšit opatrnost i ve chvíli, kdy se v rodině vyskytlo více jiných nádorů, a to obzvláště v mladším věku.

 

Takoví lidé a koneckonců všichni, kdo se své genetické výbavy "obávají", se mohou na doporučení svého lékaře objednat na genetické vyšetření. Lékař pak rozhodne, zda u nich má genetické testování smysl.

 

Migrénu ovlivňuje dědičnost, stres, počasí i hormony
Migréna je v posledních padesáti letech předmětem velmi intenzivního výzkumu. Proč tato bolest hlavy vzniká, však dokáží vědci vysvětlit jen částečně. Jisté je, že její vznik ovlivňuje dědičnost. Migrénou někdy trpí v rodině i několik generací.

 

Na bezprostředním vzniku záchvatu se podílí nejčastěji stres, změna počasí i hormonální změny. Typickým příkladem je menstruace. Téměř každá migrenička mívá záchvat právě v tomto období. Naopak v těhotenství většinou migréna mizí stejně jako v klimaktériu. Neplatí to však stoprocentně.

 

Migrénu může dále vyvolat i prudká změna denního rytmu, nedostatek spánku či požití alkoholu, zejména pak červeného vína. Zde je třeba upozornit, že nezáleží na dávce alkoholu, protože i malá sklenička dokáže vyvolat záchvat. Zhoubná je pak pro migrenika kombinace nevyspání, alkoholu a kouření.

 

 

 
24 hlasů
Vaše hodnocení

Přidat názor

Ke článku nejsou žádné komentáře