Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlásit »  |  Registrace »

Ať už jde o obyčejné třídění odpadu či nakupování do vlastní „síťovky“, lidé se snaží žít ekologicky čím dál tím víc a jednou z možností je i pití kohoutkové vody namísto té kupované. Je to ale opravdu to pravé pro náš organismus?

Kohoutková voda jako ekologický parťák? Neuvěříte, co všechno v ní číhá

voda
zdroj: Getty Images voda
aktualizováno 23.10.2019, 00:00 | 23.10.2019, 00:00 | Karolína Šimečková

Ať už jde o obyčejné třídění odpadu či nakupování do vlastní „síťovky“, lidé se snaží žít ekologicky čím dál tím víc a jednou z možností je i pití kohoutkové vody namísto té kupované. Je to ale opravdu to pravé pro náš organismus?

Kohoutková voda je dostupnější a levnější, může namísto té balené obsahovat chlor, polyfosforečnany nebo síran hlinitý! Jak to tedy vlastně je?

 

Ekologicky


Balená voda je sama o sobě neskutečná zátěž pro životní prostředí. Plastový obal musí někdo vyrobit, naplnit vodou, rozvést do obchodů... To je obrovská zátěž a spotřeba velkého množství energie a vody. V lepším případě prázdný obal znovu využijete, nebo vyhodíte do kontejneru na tříděný odpad a znovu se zužitkuje, v horším končí v běžném odpadu. Tváří v tvář těmto faktům by měl člověk preferovat obyčejnou vodu z kohoutku. Ale...

 
Kohoutková voda je sice snadno dostupná a samozřejmě je přísně kontrolování její složení, přesto může obsahovat hned několik druhů "kontaminantů". Jaké se v ní vyskytují nejčastěji?

 

Pitný režim
(Foto: Getty Images)

 

Chlór


Jako první mnohé napadné právě chlór: kvůli jeho štiplavé vůni a chuti nemalé množství lidí kohoutkovou vodu odmítá. Chlór se využívá už od 19. století jako hlavní prostředek dezinfekce vody. Důvod byl prostý, právě přes vodu se tehdy šířila hromada nemocí, jako například cholera, tyfus nebo úplavice. Tímto druhem dezinfekce se podařilo tyto nemoci téměř vymýtit, přesto zde zůstávají i stinné stránky, které už na takovou oslavu nárok rozhodně nemají. Chlor se ve vodě mísí ještě s nepatrným množstvím organických sloučenin a tím vznikají tzv. trihalogenmethany. "Když je vypijeme, hromadí se v našich tukových tkáních, dostávají se do krve, do mateřského mléka a spermatu a velmi těžce a pomalu se odbourávají. Jde o látky s karcinogenními a mutagenními účinky," prozrazuje Tomáš Kašpar, autor knihy Nespěchejte do rakve.

 

Hnojiva a pesticidy


Jedním z nejčastěji se vyskytujících kontaminantů v kohoutkové vodě jsou ty, které mají co dočinění se zemědělskou výrobou - hnojiva, ale i jedovaté herbicidy a fungicidy. Ve vodě se mohou vyskytovat ve zvýšené míře nebezpečné dusičnany, které se ve vašem těle přemění na jedovaté dusitany. Ty společně s aminy získanými z potravy reagují a vznikají karcinogenní N-nitrosoaminy. Zvyšuje se i hladina hnojiv nalezených nejenom v mělkých vrtech, ale i u pramenů a v hlubokých vrtech.


Zbytky léků


Medikamenty se dostávají do vody velice snadno, odcházejí přes zažívací trakt člověka do kanalizace a čistíren odpadních vod. S mnohými léky si čističky poradit nedokážou a nám se v tu ránu dokáže ve skleničce objevit nezanedbatelná dávka antibiotik, hormonů antipsychotik. Do vody ovšem pronikají i chemikálie z kosmetiky a úklidových přípravků z domácnosti a dokonce i drogy.

 

Těžké kovy


Těžké kovy se dostávají do kohoutkové vody v místech, kde voda přichází do styku s jejich rudami. Jedná se především o olovo, měď, selen, kadmium, chrom, rtuť, stříbro, antimon a nikl. Jejich přítomnost ve vodě bez důkladného rozboru neodhalíte, jsou totiž bez chuti a bez zápachu a nemají vliv na zabarvení vody. Těžké kovy jsou pro člověka vysoce toxické, a přestože je v kohoutkové vodě jejich koncentrace nižší, než aby se dostavila otrava akutní, může být daleko větším problémem otrava chronická. Při dlouhodobém pití kontaminované vody se totiž těžké kovy v organismu kumulují a mohou způsobit vážné selhání orgánů a poškození životních funkcí.

 

ČTĚTE TAKÉ:
Pijete vodu s citronem? Pak děláte velkou chybu!
Voda volá! Jak u ní neriskovat zdraví nebo dokonce i život?
Bojujte proti pneumatice v pase obyčejnou vodou!

 

Bakterie a nečistoty

 

Můžeme být hrdí na to, že naše vodovodní síť patří k nejstarším v Evropě. Jenže bohužel tomu odpovídá i její stav, leckde vodovodní potrubí hodně pamatuje. Naskytne-li se vám pohled na ostraňovanou starou trubku, nebude to nic pěkného: nános rzi, spláchnutého odpadu, rozvíjející se hniloba. Bohužel stav vodovodního potrubí čističky neovlivní a z kohoutku vám tak mohou do sklenky vplouvat i drobné nečistoty a chroboplodné mikroorganismy.

 

Mikroplasty

 

V poslední době hojně skloňované téma jsou mikroplasty, odborněji mikropolymery. Jdeo o mikroskopické částečky plastů, které se uvolňují z plastového odpadu a pronikají do půdy, vody, živých organismů. bohužel se částečky plastů nacházejí cíleně i v kosmetice (třpytky, peeling) nebo se uvolňují při praní ze syntetických materiálů našeho oblečení. Čističky si s nimi opět nedokážou poradit stoprocentně (odstraní asi 80 %), a tak se nám vracejí zpět spolu  spitnou vodou. Obří nevýhodou je, že mikroplasty se nerozkládají, pouze degradují na stále menší částečky, které je však stále složitější zachytit a z pitné vody odstranit. Samy o sobě dle současných průzkumů neškodí, stávají se ale "transportérem" dalších látek, které mohou potenciálně škodit.

 

Co můžete udělat pro své zdraví?


Pitná voda je sice pravidelně kontrolovaná, to ale neznamená, že se v ní nežádoucí látky objevit nemůžou. Jednou z možností, jak tomuto problému předejít, je nechat si vaši kohoutkovou vodu zkontrolovat profesionály, kteří přijedou přímo k vám domů a pomocí odebraných vzorků zjistí, zda je vaše voda skutečně nezávadná, případně co by bylo pro její nezávadnost třeba udělat.

 

 



Mnoho lidí nechává také vodu tzv. odstát. Chlór je plyn, který těká, tedy dostává se z vody pryč, aniž byste museli cokoli dělat. Bohužel se odstátím zbavíte pouze chlóru, nikoli však zmíněných nebezpečných trihalogenmethanů, netož pak hormonů a kovů.

 

Na mikroorganismy zas platí převaření vody, ovšem zničí opět pouze je. Do vody také přidejte citronovou šťávu nebo plátky citronu: zabíjí bakterie, parazity i plísně.

 

Města se snaží zapojit do čištění vody nové technologie, například membrány pro zachycení mikroplastů, nebo aktivní uhlí, které dokáže zlikvidovat zbytky hnojiv, pesticidů, léků i hormonů. totéž v menším můžete dělat i vy doma s různými filtračními zařízeními. Pořídit si můžete filtrační konvici, ve které se voda nechává prokapat a využijete ji i k servírování, pořídíte ale i filtrační kazetu přímo na vodovodní kohoutek. Díky tomu budete mít jistotu, že pijete opravdu čistou vodu, která není škodlivá jak pro vás, tak pro vaše blízké.

 

Nové filtrační technologie pro domácnosti v sobě kombinují různé filtrační technologie. "Na těžké kovy včetně nebezpečného olova platí tzv. iontoměničové vlákno, aktivní uhlí zas odstraňuje chemikálie) včetně pesticidů a herbicidů, ale i chlór způsobující špatnou chuť vody či její zápach. Na mikroplasty je ve filtru zaměřená speciální membrána z dutých vláken, která odfiltruje částice větší než 1 µm. Zadrží ale i většinu bakterií," popisuje  Sven Schoevers, produktový manažer značky Brita, který se osobně podílel na vývoji nejnovějšího filtru Brita On Tap.

 

Jakou vodu preferujete vy? Balenou či kohoutkovou? Podělte se s námi v komentářích!

 
0 hlasů
Vaše hodnocení

Přidat názor

Ke článku nejsou žádné komentáře