Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlásit »  |  Registrace »

Doby, kdy si Češi v obchodech všímali jen cenovek, jsou pryč. Dnes už většina z nás sleduje minimálně datum, dokdy lze potravinu bezpečně zkonzumovat. A roste počet těch, kteří se bez brýlí na nákup zásadně nevydávají, protože chtějí nakupovat zdr...

Před nákupem potravin vždy zkontrolujte etiketu: Co vše z ní lze vyčíst?

Na nákupu
zdroj: oficiální zdroj Na nákupu
aktualizováno 23.01.2019, 00:00 | 23.01.2019, 00:00 | doma.cz

Doby, kdy si Češi v obchodech všímali jen cenovek, jsou pryč. Dnes už většina z nás sleduje minimálně datum, dokdy lze potravinu bezpečně zkonzumovat. A roste počet těch, kteří se bez brýlí na nákup zásadně nevydávají, protože chtějí nakupovat "zdravě". Co všechno si můžeme na etiketě přečíst?

1. Název, adresa výrobce, garance kvality

 

Dobrá pověst je i v potravinářství hodnota, která se těžko nabývá a lehko ztrácí. Spokojenost se značkou či konkrétním výrobkem vede k loajalitě zákazníka i k opakovaným nákupům. V opačném případě musí zákazník z obalu vyčíst, koho kontaktovat kvůli reklamaci nebo kde získat další informace o výrobku.

 

Název je charakteru legislativního, který vychází z potravinového práva, a pokud ho výrobce použije, musí splňovat kritéria platné legislativy. Pokud není název daný legislativou, volí se název popisný. Například když se jedná o výrobek s čokoládou, očekává se určitý podíl kakaové hmoty ve složení, aby mohlo být použito slovo čokoláda v názvu.

 

Každá potravina by měla být kromě názvu a adresy výrobce označena ochrannou známkou (angl. trademark), která může mít různé formy (např. logo, slovo, tvar výrobku nebo obalu…) a ochraňuje a identifikuje značku a její výrobky. Dále mohou potraviny mít nepovinná označení garantující kvalitu výrobku (Klasa, Regionální potravina, Český výrobek, cechovní norma – prokazuje, že firma vyrábí podle stanoveného technologického postupu…). Všechna tato označení mají odborné pozadí a ovlivňují spotřebitele při nákupu.

 

2. Čisté množství


Čisté množství označuje množství potraviny bez obalu nebo průměrné množství potraviny. Ať už se uvádí v objemových jednotkách (ml, l) nebo v hmotnostních jednotkách (g, kg), spotřebitel by měl přesně vědět, jestli v "pytli" kupuje "zajíce" nebo jen "zajíčka". Na kvantitě, aspoň v baleném zboží s etiketou, výrobci šidit prakticky nemohou.

 

Šokovaná žena čte složení potravin
(Foto: Profimedia)

 

3. Datum použitelnosti a trvanlivosti

 

Za výrazem “Spotřebujte do…” následuje buď vlastní datum, nebo odkaz na místo, kde je datum na etiketě či obalu uvedeno. Datum se uvádí v předepsaném pořadí - den, měsíc a rok. Je-li potravina označena slovy „Spotřebujte do…“, mluvíme o době použitelnosti. Doba použitelnosti se používá pro potraviny, které rychle podléhají zkáze a musejí být rychle spotřebovány, např. jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazená drůbež, výrobky studené kuchyně atp. I proto musí výrobce na obal doplnit i údaje o podmínkách uchování, které musejí být dodrženy.

 

Oproti tomu datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy "Minimální trvanlivost do…”. Tímto datem se většinou označují potraviny, které se rychle nekazí. Příkladem mohou být konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje, těstoviny atp. Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze uvádět do oběhu, pouze pokud jsou zdravotně nezávadné a pokud jsou jako prošlé označeny a odděleně umístěny (rozhodně nestačí označit je slovem "sleva", "akce" apod.).

 

4. Potraviny označené “bio”


Tuto certifikovanou značku mohou používat jen výrobky pocházející z ekologického zemědělství. Pro biopotraviny platí všechny předpisy jako pro běžné potraviny, ale pokud je použito označení „ekologické“, „eko“, „bio“ nebo zelené pruhované logo Produkt ekologického zemědělství, musí výrobek splňovat všechny předpisy pro biopotraviny. Etikety na biopotravinách ze zemí EU musí být navíc povinně označeny jednotným unijním logem, pokud pocházejí ze států mimo Unii, je unijní logo dobrovolné.

 

Výrobci biopotravin mohou dle nařízení EU používat omezený počet tzv. přídatných a pomocných látek, jejichž počet nesmí přesáhnout 36. Mohou to však být pouze látky přírodní, které nikdy nesmějí být geneticky upravené. „Neznamená to však, že by obecně byly biopotraviny zdravější, velmi záleží na tom, jak je zpracujeme a jak vypadá náš celkový jídelníček, který by měl být pestrý, pravidelný a vyvážený,“ upozorňuje Ivana Kabelková, konzultantka v oblasti výživy člověka a speciálních potravin.

 

ČTĚTE TAKÉ:

10 největších hnusů v českých supermarketech
Tady prodávají zkažené jídlo! Jak poznat, že se obchodu máte vyhnout obloukem?
Mýty a fakta o chlebu! Jak koupit kvalitní i jak ho nejlépe skladovat

 

5. Složení


Velmi významný údaj etikety je to, co potravina obsahuje. Ve složení musejí být uvedeny všechny složky potraviny v sestupném pořadí podle použitého množství – na prvním místě jsou tedy ty, které tvoří největší podíl výrobku, na konci ty zastoupené spíše okrajově. Patří sem různá barviva, sladidla, kypřidla, látky určené k aromatizaci, ale i antioxidanty a vitaminy, pokud jimi je potravina obohacena.

 

Povinné pro výrobce je i ve složení vyznačit potravinové alergeny. Legislativa dnes ukládá povinně zmínit na 14 alergenů, které by ve složení výrobku měly být zvýrazněny. Z výzkumů vyplývá, že nejvíce lidí v současné době trpí alergií na lepek, mléko, ořechy nebo sóju.

 

6. Informace o výživové hodnotě

 

Uvádět energetickou hodnotu a další výživové údaje je, až na výjimky, podle evropské legislativy povinné pro všechny balené potraviny. Na všech potravinách by se měl uvádět soubor nutričních hodnot, tedy energetická hodnota, obsah bílkovin, tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukru a soli. „Důležité je uvědomit si, že u potravin bývá tabulka nutričních hodnot vždy na 100 g/100 ml, ale velikost balení výrobku může být výrazně větší nebo naopak menší, takže se hodnoty jednoho balení mohou významně lišit od hodnot v tabulce. Někteří výrobci uvádějí i hodnoty jedné porce, ale není to povinné a nenajdete to u všech,“ dodává Věra Boháčová, DiS., nutriční terapeutka Fóra zdravé výživy.


„Denní jídelníček zdravého dospělého člověka by se měl skládat z 30 % bílkovin, 40 % sacharidů a 30 % tuků. Základem zdravého životního stylu je pestrá a dobře vyvážená strava,” připomíná Prof. MUDr. Vladimír Teplan, Dr.Sc., nefrolog, nutricionista a odborný garant Cambridge Weight Plan. „Druh a množství potravin, které jíme, ovlivňují naši energii a náladu. Zdravý životní styl hraje důležitou roli při podpoře imunitního systému a snižuje riziko diabetu a kardiovaskulárních onemocnění. Omezte proto cukry, nadmíru soli, zaměřte se na pestrost a kvalitní výběr stravy, vyhýbejte se polotovarům, dbejte na dodržování pitného režimu a zařaďte pravidelně pohyb,” doporučuje profesor Teplan.

 
0 hlasů
Vaše hodnocení

Přidat názor

Ke článku nejsou žádné komentáře