Klávesové zkratky na tomto webu - rozšířené Na obsah stránky Na hlavní stránku Přejít do archivu Přejít na televizní program Přejít na tn.cz Přejít na stránky Nova Cinema
Přihlásit »  |  Registrace »

Jana z Ulice má kvůli Marešovi mnoho nepříjemných zkušeností. Nejenže ji přiměl podepsat nevýhodnou smlouvu, ale dokonce se ji pokusil znásilnit. Teď se v Ulici objeví nová postava, Bára, která se s Marešem střetla také. A nezůstalo jen u pokusu, ...

Znásilnění: Nebojte se o tom mluvit!

Ulice 3747. díl
zdroj: TV Nova Ulice 3747. díl
aktualizováno 03.10.2019, 00:00 | 03.10.2019, 00:00 | doma.cz

Jana z Ulice má kvůli Marešovi mnoho nepříjemných zkušeností. Nejenže ji přiměl podepsat nevýhodnou smlouvu, ale dokonce se ji pokusil znásilnit. Teď se v Ulici objeví nová postava, Bára, která se s Marešem střetla také. A nezůstalo jen u pokusu, tuto plachou dívku Mareš znásilnil!

Bára se se vším svěří Janě a společně budou vymýšlet, jak to Marešovi oplatit. Pro obě totiž tato zkušenost znamenala obrovskou životní ránu, na kterou nejde jen tak zapomenout. Proto osnují společnou pomstu... Ale opravdu je pomsta to pravé, co v takovém případě pomůže se s nepříjemným útokem psychicky vyrovnat?

 

Máte vy nebo vaše známá podobnou zkušenost jako holky, ale zatím jste si to nechaly pro sebe? Přestože to není lehké, měly byste vyjít s pravdou ven, kvůli sobě i kvůli ženám s podobným zážitkem. Co jsou důvody, které stojí za strachem sdílet své trauma a proč by se s tím měly svěřit?


1. Bojí se názorů okolí


Spousta znásilněných se za to, co se jim stalo, stydí. Mají pocit, že když se s tím svěří svému okolí, tak už je všichni navždy uvidí jako oběť, jako tu znásilněnou. Tak to ale nebude, pokud se s tím svěříte správnému člověku, například kamarádce, u které víte, že najdete pochopení. Je možné také zajít za odborným poradcem nebo do krizového centra pro znásilnění, kde vám také pomohou obrátit se na policii a viníka dohledat.

 

znásilnění
(Foto: Getty Images)


2. Mají strach, že jim ostatní nebudou věřit nebo si budou myslet, že přehání


I když se vám stalo něco strašného, tak se obáváte, že když to někomu řeknete, dotyčný vaši zkušenost přehodnotí a řekne vám, že přece o nic nešlo. Hodně znásilněných svůj zážitek také zlehčí samy od sebe, je to pro ně vlastně taková obrana a způsob, jak se s tím vyrovnat. Pak však musíte počítat s tím, že když to ostatním lidem podáte tak, jako by se vám nic hrozného nestalo, tak se vás jen hrstka lidí bude snažit přesvědčit, abyste si znásilnění přiznaly.


3. Pocit viny


Mnoho znásilněných začne po traumatu obviňovat sebe samotné, je to podobné jako s týranými manželkami, které také nesou pocit viny. Je ale důležité uvědomit si, že vinen je jen a pouze násilník. Nechodit zbytečně odhalené je sice dobrá prevence proti znásilnění, i kdybyste však chodily po ulici úplně nahé, tak si stále ještě nemůžete za znásilnění samy. Nejsme přece zvířata!

 

ČTĚTE TAKÉ:

Účinná prevence přepadení a znásilnění: JAK SE NESTÁT OBĚTÍ?
Krátké sukýnky – výzva ke znásilnění?
Lékařka v JAR vymyslela "zubatý kondom" proti znásilnění


4. Násilníka znaly


Další překážkou k přiznání je to, že oběti násilníka znaly. Podle výzkumů bylo větší procento žen znásilněno někým, koho znaly než úplně cizím člověkem. Šlo třeba o jejich příbuzného, rodinného známého nebo kamaráda. Bojí se, jak by na ně rodina nebo kamarádi reagovaly, kdyby šly s pravdou ven. Ještě by si třeba mysleli, že si vymýšlí, ten hodný Radek by přece nic takového neudělal. V tomto případě je však přiznání ještě významnější než normálně. Přece nechcete, aby se něco takového příště stalo i vaší kamarádce nebo abyste násilníka opět potkaly během nějaké rodinné nebo přátelské sešlosti.


5. Snaží se dělat jakoby nic


Často se stává, že znásilněná žena svůj zážitek bezprostředně po aktu vytěsní a snaží se žít dál tak jako předtím. Ať už se to ale bude snažit přehlížet sebevíc, stále se bude tato zkušenost do jejího života vracet. Například když půjde domů tmavou alejí, dlouze se na ni zadívá cizí muž nebo ucítí vůni, kterou měl násilník, se kterým se střetla. Je nezbytné ten otřes nějak zpracovat, abyste se mohly vrátit do normálního života, nestačí to jen vytěsnit. Dělat jako že nic není řešení!

 

znásilnění
(Foto: Getty Images)


6. Malá sebeúcta a sebevědomí


Velké procento žen má po znásilnění pocit, že už jsou navždy poznamenané. Trpí podstatně sníženým sebevědomím a úctou k sobě samým. Mají problém s tím, aby své obavy sdílely s partnerem a se vším se mu svěřily. Přitom to bez toho nejde, váš partner vás kvůli tomu neopustí a určitě počká, než se zase odvážíte mít sex.


Ať už znásilněné ženy trápí kterýkoliv z těchto problémů, je potřeba to překonat. Buď s podporou rodiny, přátel nebo odborníků. Zajít za odbornou pomocí se dokonce doporučuje. Mnoho obětí také našlo smysl v pomáhání ostatním ženám, které si něčím takovým prošly a sdílejí s nimi podobné pocity. Rozhodně to totiž pomůže víc než se snažit všechno vstřebat o samotě.

 
0 hlasů
Vaše hodnocení

Přidat názor

Ke článku nejsou žádné komentáře